27 ICm 1106/2014
(70) 27 ICm 1106/2014-117 (KSBR 27 INS 6965/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem, JUDr. Radkou Semelovou, v právní věci žalobce Butchies s.r.o., sídlem Dobrovského 874/29, 702 00 Ostrava, IČ 01416961, právně zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, Špitálka 434/23b, Brno proti žalovanému Teplárny Brno, a.s., sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno, IČ 46347534, o popření pohledávky přihlášeným věřitelem

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalovaného ve výši 201.595,-Kč, která byla přihlášena přihláškou pohledávky č. 512 ze dne 11.9.2013 do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 27 INS 6965/2011 za dlužníkem společností DELETE s.r.o., Pod Sídlištěm 1, Brno, IČ: 25330730, není po právu, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalovaného ve výši 5.000,-Kč, která byla přihlášena přihláškou pohledávky č. 512 ze dne 11.9.2013 do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 27 INS 6965/2011 za dlužníkem společností DELETE s.r.o., Pod Sídlištěm 1, Brno, IČ:. 25330730, není po právu, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1.500,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12.2.2014 domáhal určení, že pohledávka žalovaného ve výši 201.595,-Kč a ve výši 5.000,-Kč, obě přihlášené přihláškou pohledávky č. 512 ze dne 11.9.2013 do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 27 INS 6965/2011 za dlužníkem společností DELETE s.r.o., Brno, není po právu. Žalobce v žalobě (popření pohledávky přihlášeným věřitelem) uvedl, že předmětná pohledávka žalovaného vznikla na základě smlouvy o dodávkách a odběru tepelné energie č. P-77171 ze dne 10.12.2009, kdy částka 201.595,-Kč má představovat pohledávku z titulu neuhrazené tepelné energie a částka 5.000,-Kč představuje smluvní pokutu. Podle žalobce tato pohledávka popíraného věřitele již zcela zanikla a proto popírající věřitel popřel pravost pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení. Zánik pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení žalobce zdůvodnil tím, že dlužník měl za žalovaným pohledávku v celkové výši 380.203,-Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení za uložení distribučního zařízení do pozemku v areálu DELS, Brno-Židenice. Výše pohledávky byla stanovena znaleckým posudkem soudního znalce Ing. Rudolfa Kliky č. 96/3795/2013 ze dne 19.9.2013. Dlužník byl oprávněn vykonávat majetková práva spojená s tímto areálem v plném rozsahu, a to na základě leasingové smlouvy uzavřené s původním vlastníkem předmětných nemovitostí-společností S MORAVA Leasing, a.s. Po vyčíslení pohledávky ve znaleckém posudku dlužník tuto svou pohledávku dne 30.9.2013 započetl vůči pohledávce žalovaného, která byla následně přihlášena žalovaným do insolvenčního řízení. Na základě tohoto započtení pohledávek však došlo k zániku pohledávky žalovaného.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání z 10.11.2015. Nesouhlasil s tvrzením žalobce, že jeho pohledávka přihlášená do isnolvenčního řízení dlužníka DELETE s.r.o. zanikla započtením. K tomu vznášel tři námitky: 1) Dlužník nebyl osobou oprávněnou z nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 380.203,-Kč za uložení distribučního zařízení do pozemku areálu DELS, Brno- Židenice. Osobou oprávněnou vymáhat případné bezdůvodné obohacení vzniklé v důsledku omezení užívání nemovitosti je vlastník nemovitosti, tedy v dotčeném případě společnost S MORAVA Leasing a.s. Žalobce neprokázal řádné oprávnění dlužníka v rozsahu práv a povinností dlužníka k dotčeným pozemkům k vymáhání bezdůvodného obohacení, nedoložil, že by byl osobou vlastníka pozemků k vymáhání tohoto bezdůvodného obohacení zmocněn. 2) Osobou povinnou k případnému placení bezdůvodného obohacení není žalovaný, když horkovod, na který odkazuje znalecký posudek Ing. Rudolfa Kliky, tak i žalobce ve své žalobě, není vlastnictvím žalovaného a tedy žalovaný není osobou povinnou k úhradě peněžitého plnění za užívání dotčených pozemků. 3) Ze strany dlužníka nikdy nedošlo k učinění právního úkonu zesplatnění pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Tento nárok se stává splatným na výzvu věřitele podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb. občan.zák. U bezdůvodného obohacení je tedy nezbytný právní úkon zesplatnění pohledávky učiněný věřitelem pohledávky. Tento právní úkon ze strany dlužníka, jakožto osoby údajně oprávněné, nebyl učiněn, ze strany dlužníka bylo společnosti Teplárny Brno a.s. doručeno toliko započtení pohledávek. V souladu s § 581 odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb. proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná. Pohledávka z bezdůvodného obohacení vzniklého bezprávným užíváním dotčených pozemků tedy nebyla způsobilá

k započtení, když v momentu započtení nebyla splatná. K zániku pohledávky tedy dojít nemohlo.

Účastníci řízení při soudním jednání dne 15.8.2017 učinili nesporným, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení z titulu zaplacení ceny za odběr tepelné energie ve výši 201.595,-Kč a smluvní pokuty ve výši 5.000,-Kč vznikla, tedy existovala. Žalovaný k této pohledávce pouze namítal, že v důsledku započtení zanikla. Pokud se týká pohledávky dlužníka DELETE s.r.o. z titulu bezdůvodného obohacení, tedy pohledávky, která měla být dlužníkem na pohledávku žalovaného za dlužníkem započtena, výši této pohledávky žalovaný nezpochybňoval, neboť byla stanovena na základě znaleckého posudku, jehož správnost žalovaný v řízení nerozporoval. Mezi účastníky řízení tedy zůstalo sporným, zda pohledávka žalovaného ve výši 201.595,-Kč a 5.000,-Kč zanikla započtením pohledávek. Soud se tedy v rámci dokazování zabýval třemi okruhy důvodů, proč k zániku předmětné pohledávky započtením nemohlo dojít tak, jak je vymezil žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě (viz výše).

Žalobce v podání ze dne 26.9.2017 k těmto okruhům námitek žalovaného doplnil žalobní tvrzení a uvedl: K bodu ad 1)-Oprávnění dlužníka vymáhat pohledávky plynoucí z předmětu leasingu. Mezi společností S MORAVA Leasing a.s. (nyní Erste leasing, a.s.) jako leasingovým pronajimatelem a dlužníkem byla dne 2.5.2005 uzavřena leasingová smlouva v rámci financování koupě pozemku, do nichž je zabudován horkovod. Z článku 4. Všeobecných smluvních podmínek vyplývá, že leasingový pronajímatel je sice po dobu trvání leasingu vlastníkem, jedná se však o vlastnictví holé, kdy všechna práva s vlastnictvím běžně spojená vykonává ve vztahu k předmětu leasingu (areálu DELS) leasingový nájemce (dlužník). Žalobce odkazoval i na smlouvu o správě nemovitostí ze dne 3.5.2005 uzavřenou mezi S MORAVA Leasing, a.s. a dlužníkem, ze které vyplývá, že leasingový pronajímatel předmět leasingu předal dlužníkovi, aby jej spravoval a vykonával všechna práva a povinnosti s ním spojená. V souladu s tímto ujednáním byl dlužník oprávněn z pohledávky, která vznikla z titulu bezdůvodného užívání části předmětu leasingu (areálu DELS). K bodu ad 2)-Otázka vlastnictví teplárenského zařízení. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že není vlastníkem distribučního zařízení teplárenské soustavy-horkovodu, který se nachází v areálu DELS a je uložen v pozemcích parcela č. 4296/1, 4296/17, 4296/24, 4296/25, 4296/29, 4324/10, 4324/21, 4324/2, 4296/30, 4296/24 a 4296/17 v obci Brno a katastrálním území Židenice. Žalobce poukazoval na skutečnost, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku z titulu zaplacení dodané tepelné energie, která byla předmětným horkovodem do areálu dodána. Z toho vyplývá, že žalovaný užívá horkovod pro vlastní podnikatelskou činnost, tj. pro zabezpečení dodávek tepla nejen pro areál DELS, ale i pro ostatní odběratele, kteří jsou na tento horkovod napojeni. Zejména z této skutečnosti, jakož i z vyjádření stavebního úřadu ze dne 23.4.2013, který výslovně uvedl, že vlastníkem teplovodu je vlastník inženýrské sítě, tedy žalovaný, žalobce dovozoval, že vlastníkem horkovodu je právě žalovaný. K bodu ad 3)-K zápočtu pohledávek. Žalobce uvedl, že k započtení pohledávek došlo přípisem dlužníka ze dne 30.9.2013. Nejpozději z tohoto přípisu se tak žalovaný musel dozvědět o skutečnosti, že se užíváním předmětných pozemků bez právního důvodu na úkor dlužníka bezdůvodně obohacuje a taktéž, že po něm dlužník toto obohacení požaduje vydat, resp., že po něm požaduje úhradu peněžitého ekvivalentu toho, oč se žalovaný na jeho úkor obohatil. Postup, kdy žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván spolu s provedením zápočtu vzájemných pohledávek je podle žalobce souladný se zákonem a lze z něho dovodit, že žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván.

Žalovaný i po doplnění žalobních tvrzení žalobcem setrval na svých námitkách, které jsou specifikovány výše pod body 1-3. Dále potom své námitky rozvedl v podání ze dne 25.10.2017. Namítal, že ani z listin, na které žalobce odkazuje, nevyplývá oprávnění dlužníka jako leasingového nájemce vymáhat pohledávku z bezdůvodného obohacení za užívání pozemků. Žalovaný setrval i na tvrzení, že není vlastníkem předmětné horkovodní přípojky. Tato byla budována pravděpodobně na začátku 80. let a vybudoval ji v areálu DELS na své náklady tehdejší vlastník pozemku-Sigma Brno, koncernový podnik. Tato společnost vybudovala přípojku bez spolupráce s provozovatelem rozvodné soustavy a proto nedošlo a ani nemohlo dojít k uzavření smlouvy o převedení vlastnictví k přípojce na žalovaného. Tento stav přetrval až do současné době. Žalovaná v současnosti horkovodní přípojku neužívá, pouze z hlavního řádu předává své médium-horkou vodu do přípojky, která je umístěna na pozemcích, které jsou nyní ve vlastnictví společnosti Duarte Business, a.s. Pokud se týká samotného započtení vzájemných pohledávek, setrval žalovaný na svém stanovisku, že pohledávka dlužníka, kterou použil k započtení na pohledávku žalovaného nebyla k započtení způsobilá, neboť nebyla splatná. Poukázal na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Odo 1695/2006 ze dne 22.1.2009 a sp.zn. 33 Odo 1642/2006 ze dne 25.2.2006. Dále namítl, že nikdy nedošlo ze strany dlužníka ke specifikaci, za jakou konkrétní dobu dlužník požadoval bezdůvodné obohacení. Ve znaleckém posudku došlo k vyčíslení bezdůvodného obohacení za období jednoho roku. Ze žádného dokumentu však není možné vyvodit období, za které dlužník bezdůvodné obohacení vyčíslil a požadoval. Žalovaný tedy i nadále navrhoval zamítnutí žaloby.

Mezi žalobcem a žalovaným byly zcela nesporné žalobcem tvrzené údaje o insolvenčním řízení ve věci dlužníka společnosti DELETE s.r.o.

Soud při soudním jednání dne 3.10.2017 provedl důkaz Smlouvou o finančním pronájmu budovy-nájemní smlouvou k pozemku a dohodou o budoucí koupi pozemku č. smlouvy 1070500007 uzavřenou mezi S MORAVA Leasing a.s., Znojmo a DELETE s.r.o., Brno ze dne 2.5.2005, včetně Všeobecných smluvních podmínek finančního pronájmu nemovitostí, mapkou na listu č. 78, kde je vyznačeno vedení potrubí pro horkou vodu, protokolem o jednání o insolvenčním návrhu ve věci KSBR 27 INS 6965/2011-A-152, popřením pohledávky dlužníkem ze dne 24.1.2014, Sdělením úřadu městské části města Brna, Brno-Židenice, odbor výstavby a územního plánování ze dne 23.4.2013 a Smlouvou o správě nemovitosti ze dne 3.5.2005 uzavřenou mezi S MORAVA Leasing a.s. a DELETE s.r.o. Jaká zjištění byla z těchto listin učiněna, soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť obsah uvedených důkazů není podstatný z hlediska právního hodnocení, které soud ve věci zaujmul (viz dále odůvodnění tohoto rozsudku). Soud podle § 120 odst. 1 o.s.ř. dále pro nadbytečnost nepřipustil provedení důkazů výpovědí svědka-statutárního orgánu společnosti DELETE s.r.o. Brno, výpovědí zástupce společnosti S Morava Leasing a.s. (nyní Erste Leasing, a.s.-osoba, která sjednávala leasingový vztah mezi touto společností a společností DELETE s.r.o.), výpovědí smlouvy o pronájmu nemovitostí ze dne 24.3.2011, dopisem adresovaným SIGMĚ Brno k.p. ze dne 1.11.1983, dopisem adresovaným podnikovému řediteli k.p. SIGMA ze dne 6.2.1985, dopisem adresovaným První brněnská strojírna ZKO ze dne 8.2.1985 a znaleckým posudkem Ing. Rudolfa Kliky ze dne 19.9.2013.

Z přihlášky pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení vedeného ve věci DELETE s.r.o. Brno u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 27 INS 6965/2011-přihláška pohledávky č. 12, soud zjistil, že žalovaný dne 11.9.2013 přihlásil do insolvenčního řízení své pohledávky z titulu nezaplacené ceny za dodávku a odběr tepelné energie na základě Smlouvy kupní č. P-77171 ze dne 10.12.2009 ve výši 201.595,-Kč a smluvní pokuty ve výši 5.000,-Kč. Splatnost přihlášené pohledávky, vyúčtované fakturou č. 714000014369 na částku 120.740,-Kč nastala dne 22.3.2012, fakturou č. 7140000866 na částku 68.609,-Kč dne 21.4.2012 a fakturou č. 714000015367 na částku 37.246,-Kč dne 24.5.2012 (na fakturu č. 714000014369 dlužník částečně plnil, k úhradě tak zbývá 95.740,-Kč).

Z oznámení o provedení zápočtu pohledávek z 30.9.2013 soud zjistil, že se jedná o jednostranný zápočet pohledávky, učiněný dne 30.9.2013 společností DELETE s.r.o., Brno, adresovaný žalovanému. Společnost DELETE s.r.o. konstatuje, že má za žalovaným pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za uložení distribučního zařízení do pozemku v areálu DELS Brno-Židenice ve výši 380.203,-Kč, přičemž výše pohledávky je stanovena na základě znaleckého posudku soudního znalce Ing. Rudolfa Kliky č. 96/3795/2013 ze dne 19.9.2013. Dále společnost DELETE s.r.o. konstatuje, že má závazek vůči žalovanému z titulu odběru tepla ve výši 206.595,-Kč. Společnost DELETE s.r.o. započítává svoji pohledávku proti závazku vůči žalované společnosti s tím, že zápočtem pohledávka žalovaného zcela zaniká a společnost DELETE s.r.o. nadále eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 173.608,-Kč.

Z dokazování má soud za zjištěné, že ve věci dlužníka DELETE s.r.o., Brno je u Krajského soudu v Brně vedeno pod sp.zn. KSBR 27 INS 6965/2011 insolvenční řízení. Do tohoto insolvenčního řízení si přihlásil svoji pohledávku z titulu nezaplacené ceny za odběr tepelné energie ve výši 201.595,-Kč a smluvní pokuty ve výši 5.000,-Kč žalovaný. Tuto pohledávku žalovaného popřel další věřitel s přihlášenou pohledávkou do insolvenčního řízení-žalobce. Žalobce přistoupil k popření pohledávky žalovaného proto, že dle tvrzení dlužníka pohledávka žalovaného zanikla v důsledku zápočtu pohledávek ze dne 30.9.2013. Z uvedené listiny soud zjistil, že se jedná o jednostranný zápočet společnosti DELETE s.r.o., Brno, tedy dlužníka, kterým na pohledávku žalovaného z titulu nezaplacené ceny za dodané tepelné energie a smluvní pokutu ve výši 206.595,-Kč započetl svoji pohledávku za žalovaným z důvodu bezdůvodného obohacení za uložení distribučního zařízení do pozemku v areálu DELS Brno-Židenice ve výši 380.203,-Kč, jehož výše byla stanovena na základě znaleckého posudku soudního znalce Ing. Rudolfa Kliky. O skutečnosti, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vznikla a do dne provedení zápočtu 30.9.2013 existovala, nebylo mezi žalobcem a žalovaným sporu. Podle žalobce však uvedená pohledávka zanikla právě v důsledku jednostranného započtení provedeného dlužníkem dne 30.9.2013. Podle § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občan.zák. (dále jen OZ) má-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Podle § 581 odst. 2 OZ započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná. Jak vyplývá z přihlášky pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení nastala splatnost jeho pohledávky vyúčtované fakturou č. 714000014369 na částku 120.740,-Kč dne 22.3.2012, faktury č. 7140000866 na částku 68.609,-Kč dne 21.4.2012 a faktury č. 714000015367 na částku 37.246,-Kč dne 24.5.2012 (na fakturu č.

714000014369 dlužník částečně plnil, k úhradě tak zbylo 95.740,-Kč). Na splatnou pohledávku žalovaného tedy dlužník započítával svoji pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 380.203,-Kč. V řízení tedy bylo nutné zjistit, zda tato započítávaná pohledávka byla pohledávkou splatnou, jinak by započtení ve smyslu § 581 odst. 2 OZ nebylo možné provést, resp. nenastaly by účinky řádného započtení spočívající v zániku započtených pohledávek. Žalobce byl soudem při soudním jednání dne 15.8.2017 vyzván, aby uvedl, zda započítávaná pohledávka byla pohledávkou splatnou a na základě jakého úkonu. Takové tvrzení žalobce neuvedl. Že by započítávaná pohledávka byla pohledávkou splatnou nevyplývá ani z předložené listiny Zápočet pohledávek ze dne 30.9.2013. Sám žalovaný potom namítal, že pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, kterou dlužník použil k započtení na pohledávku žalovaného za dlužníkem z titulu nezaplacené ceny za dodanou tepelnou energii a smluvní pokutu, nebyla pohledávkou splatnou, neboť dlužník nikdy před datem 30.9.2013, kdy zápočet uskutečnil, žalovaného nevyzval k vydání bezdůvodného obohacení a nespecifikoval ani za jaké období, ve kterém měl žalovaný bezdůvodně užívat horkovodní přípojku, je bezdůvodné obohacení požadováno. Žalobce tak v řízení neprokázal, že dlužník započítával splatnou pohledávku za žalovaným na splatnou pohledávku žalovaného za dlužníkem. K účinkům započtení tedy dojít nemohlo a pohledávka žalovaného tak nezanikla. Z pohledu těchto závěrů učiněných soudem se soudu jevilo jako v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení vést rozsáhlé dokazování k otázkám oprávnění dlužníka, který nebyl vlastníkem pozemků, ve kterých byla předmětná horkovodní přípojka uložena, vymáhat svým jménem bezdůvodné obohacení a povinnosti žalovaného bezdůvodné obohacení vydat v návaznosti na jeho tvrzení, že nebyl a není vlastníkem předmětné horkovodní přípojky. Soud na podporu svého odůvodnění uvedeného výše, tedy, že nedošlo k zániku pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení, poukazuje shodně se žalovaným na standardní judikaturu Nejvyššího soudu ČR k této problematice, zejména potom na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Odo 1695/2006 ze dne 22.1.2009, podle něhož bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je u nich vázána na výzvu věřitele podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník . Dále soud odkazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 1642/2006 ze dne 25.2.2006, podle něhož teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán a dále na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 1012/2001 ze dne 23.4.2003, dle něhož musí osoba oprávněná řádně vyzvat osobu povinnou k splnění povinnosti, přičemž, aby výzva . vyvolala splatnost jeho pohledávky, součástí výzvy ke splnění peněžitého dluhu musí být specifikace dluhu, co do jeho výše dostatečně určitým způsobem. Žalovaný správně poukazoval i na obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 1642/2006 ze dne 25.2.2009, dle něhož vůli směřující k započtení své pohledávky na žalovanou pohledávku (§ 580 občan.zák.) .. nelze ztotožnit s výzvou k plnění podle § 563 občan.zák. Jestliže tedy dlužník před provedením samotného úkonu započtení ze dne 30.9.2013 nevyzval žalovaného ve smyslu ust. § 563 OZ ke splnění dluhu, v němž by specifikoval, zaplacení konkrétně jakého dluhu a v jaké výši požaduje a neposkytl tak žalovanému přiměřenou lhůtu k plnění, nestala se případná pohledávka dlužníka z titulu bezdůvodného obohacení za žalovaným pohledávkou splatnou a nebyla ve smyslu ust. § 581 odst. 2 věta druhá OZ způsobilá k započtení a tedy způsobilá vyvolat účinky řádného započtení vzájemných pohledávek a závazků ve smyslu zániku pohledávky žalovaného. Soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji zamítnul.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný a soud mu proto přiznal paušální náhradu nákladů řízení za 5x úkonů po 300,-Kč (3x účast u jednání, 2x písemné vyjádření ve věci) podle vyhl. č. 254/2015 Sb.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí u obecného soudu povinného.

Krajský soud v Brně dne 12.12.2017

JUDr. Radka Semelová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jaroslava Bártová