27 Cm 15/2009
Jednací číslo: 27 Cm 15/2009-78 (KSBR 27 INS 979/2009-C7-6)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Hrstkovou v právní věci žalobce: Mgr. Václav Rožec, advokát, Brno, Kobližná 19, PSČ 602 00, IS dlužníka SENZANO SKI, spol. s r.o., IČO: 252 92 471, Brno, Botanická 606/24, PSČ 602 00, pr.zast. Mgr. Ondřejem Lakomým, advokátem, Brno, Kobližná 19, PSČ 602 00, proti žalovanému: Finanční úřad Brno I, Brno, Příkop 25, PSČ 604 23, o určení, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 2.490.371,-Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že Finanční úřad Brno I, Brno, Příkop 25, IČO: 720 80 043, nemá za dlužníkem SENZANO SKI, spol. s r.o., IČO: 252 92 471, Brno, Botanická 606/24, PSČ 602 00, pohledávku ve výši 2.490.371,-Kč, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 7.10.2009 se domáhal insolvenční správce Mgr. Rožec dlužníka SENZANO SKI, spol. s r.o. určení, že věřitel Finanční úřad Brno I, nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 2.490.371,-Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení pod pořadovým č.42 dne 14.5.2009. Insolvenční správce pohledávku při dalším přezkumném jednání konaném dne 8.9.2009 zcela popřel co do pravosti i výše z následujících důvodů:

-Dílčí pohledávka č.1: Dlužník dne 27.10.2008 podal daňové přiznání k DPH za měsíc září 2008, jehož výsledkem byl nárok dlužníka na vrácení nadměrného odpočtu DPH ve výši 590.142,-Kč. Žalovaný poté zahájil řízení a vyměřil dlužníkovi platebním výměrem DPH ve výši 37.594,-Kč, aniž vzal v úvahu nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění. Proto žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání, zajistil účetní doklady dlužníka, předložil přehled zdanitelných plnění dlužníka za září 2008 vč. daňových dokladů.

-Dílčí pohledávka č.2: Dlužník podal přiznání k DPH dne 26.1.2009 za měsíc prosinec 2008, daňová povinnost měla činit 448.400,-Kč-tato pohledávka byla uplatněna žalovaným jinou přihláškou pohledávky ev. pod č.43. Dne 16.3.2009 podal dlužník dodatečné daňové přiznání k DPH za prosinec 2008-daňová povinnost dlužníka měla činit 1.311.798,-Kč. Žalovaný poté platebním výměrem vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši 2.077.498,-Kč, protože nevzal v úvahu nárok dlužníka na odpočet z jím přijatých zdanitelných plnění. Žalobce uváděl, že pro nesoučinnost bývalého jednatele dlužníka Mgr. Ivana Podlesného nezískal jakékoli účetní doklady za období od listopadu 2008, není tedy zřejmé, na základě jakých právních úkonů měla vzniknout povinnost k DPH. Žalobci předložila společnost SPORTHOUSE CZ, s.r.o. některé faktury, leč bez spolupráce s Mgr. Podlesným leze spolehlivě určit, zda se povinnost dlužníka k DPH vztahuje k některé z těchto faktur. Proto podal žalobce odvolání proti platebnímu výměru.

-Dílčí pohledávka č.3: Dlužník podal dne 27.6.2008 přiznání k DPH za měsíc květen 2008 s nárokem na vrácení nadměrného odpočtu DPH 2.054.623,-Kč. Žalovaný posléze zahájených řízením vystavil platební výměr na daňovou povinnost 823.679,-Kč, leč nevzal v úvahu nárok dlužníka na odpočet z jím přijatých zdanitelných plnění-nevznikla povinnost hradit DPH-ale nárok na vratu nadměrného odpočtu. Žalobce zajistil účetní doklady, podal dodatečné daňové přiznání s nárokem na vrácení nadměrného odpočtu 1.999.928,-Kč.

Žalovaný se k věci vyjádřil dne 21.12.2009 a uvedl, že jeho pohledávka je důvodná, popření správcem (žalobcem) neopodstatněné.

Vyjádření k dílčí pohledávce č.1 Jedná se o pohledávku na DPH za měsíc září 2008 vyměřenou platebním výměrem č.j. 145544/09/288914705429 ze dne 5.5.2009 ve výši 37.954,-Kč.

Daňový subjekt podal řádné přiznání k DPH za zdaňovací období září 2008 dne 27.10.2008, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši 590.142,-Kč.

Žalovaný zahájil vytýkací řízení k přiznání k DPH za výše uvedené období výzvou k odstranění pochybností dle § 43 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP) č.j. 248004/08/060915/5378, která byla daňovému subjektu SENZANO SKI, spol. s r.o., doručena dne 6.4.2009.

Žalovaný vyzval daňový subjekt k prokázání skutečností uvedených v podaném přiznání k dani z přidané hodnoty za září 2008 doložením evidence podle § 100 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ) a důkazních prostředků prokazujících skutečnosti uvedené v přiznání včetně daňových dokladů vztahujících se k přijatých a uskutečněným zdanitelným plněním uvedeného období. Současně žalovaný daňový subjekt vyzval k vysvětlení rozdílu mezi přijatými a uskutečněnými zdanitelnými plněními.

Daňový subjekt na výzvu nereagoval, požadované daňové doklady, účetnictví, evidenci pro daňové účely a další důkazní prostředky nepředložil.

Žalovaný neuznal nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění vykázaných v řádném přiznání, neboť daňový subjekt uplatněním nároku na odpočet daně a nepředložením daňových dokladů vystavených jinými plátci dle § 28 ZDPH neprokázal oprávněnost nároku na odpočet daně a tím porušil ustanovení § 73 odst. 1 ZDPH.

Přehled údajů z podaných daňových přiznání a vyměření daňové povinnosti:

Řádné daňové přiznání za září 2008:

Základ daně Daň Ř. 210-uskutečněná ZDP 19 % 197.834,-37.594,-Ř. 310-přijatá ZDP 19 % 3.306.961,-628.323,-Ř. 315-přijatá ZDP 9 %-6.539,--587,-Ř. 754-nadměrný odpočet 590.142,-

Platební výměr za září 2008:

Základ daně Daň Ř. 210-uskutečněná ZDP 19 % 197.834,-37.594,-Ř. 310-přijatá ZDP 19 % 0 0 Ř. 315-přijatá ZDP 9 % 0 0 Ř. 754-nadměrný odpočet 37.594,-

V průběhu vytýkacího řízení byl na daňový subjekt prohlášen konkurs. Krajský soud v Brně ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Václava Rožce.

Insolvenční správce se dostavil k žalovanému k projednání zprávy o výsledku vytýkacího řízení č.j. 131380/09/288936708746 a sdělil do protokolu o ústním jednání č.j. 131397/09/288936/8746, že mu nebyly předány jakékoliv doklady daňovým subjektem a jakmile tyto doklady bude mít v držení žalovanému je předloží. Doklady předloženy nebyly, proto žalovaný vystavil dne 5.5.2009 platební výměr na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2008 č.j. 145544/09/288914705429 ve výši 37.594,-Kč, který byl doručen insolvenčnímu správci.

Vyjádření k dílčí pohledávce č.2 Jedná se o pohledávku z řádného přihnání k DPH za zdaňovací období prosinec 2008, podaného dne 26.1.2009 daňovým subjektem, ve kterém sám vykázal daňovou povinnost ve výši 448.400,-Kč. Žalovaný zahájil vytýkací řízení k přiznání k DPH za výše uvedené období výzvou k odstranění pochybností dle § 43 zák. č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Daňový subjekt na výzvu nereagoval, požadované doklady nepředložil, ale v průběhu vytýkacího řízení podal dodatečné daňové přiznání za období prosinec 2008. Vzhledem k tomu, že dodatečné přiznání bylo podáno v průběhu vytýkacího řízení, nemohl k němu žalovaný přihlédnout jako k řádnému dodatečnému daňovému přiznání. V tomto dodatečném daňovém přiznání přiznal daňový subjekt daň pouze za uskutečněná zdanitelná plnění na ř.210 ve výši-základ daně 6 904 201,-Kč a DPH 1 311 798,-Kč. Neuplatnil nárok na odpočet z řádného zdanitelného plnění.

Správce daně neuznal nárok na odpočet daně v sazbě 19 % ve výši 317.300,-Kč z přijatých zdanitelných plnění vykázaných v řádném přiznání, neboť daňový subjekt nesplnil podmínku pro odpočet daně, a to dle § 73 odst. 1) zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem a byl zúčtován podle zvláštního právního předpisu, popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví.

Daňový subjekt nepředložil daňové doklady, účetnictví, evidenci pro daňové účely a neprokázal, že přijatá zdanitelná plnění použil pro svou ekonomickou činnost ve smyslu ustanovení § 72 zák. č.235/2004 Sb.

Vzhledem k tomu, že ve vytýkacím řízení nebyly daňovým subjektem předloženy potřebné doklady pro vyměření daně, použil žalovaný dodatečné daňové přiznání jako důkazní prostředek a ponechal vykázaná uskutečněná zdanitelná plnění z řádného přiznání ve výši 4 030 000,-Kč, 19% 765 700,-Kč a navýšil je o údaje z dodatečného daňového přiznání ve výši 6 904 201,-Kč, 19% 1 311 798,-Kč neboť daňový subjekt má povinnost v souladu s ust. § 21 odst. 1 zák. č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. A tuto povinnost musí uvést v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.

Žalovaný dále pro přehlednost uvádí přehled údajů z podaných daňových přiznání a vyměření daňové povinnosti:

Řádné daňové přiznání za prosinec 2008:

Základ daně Daň Ř. 210-uskutečněná ZDP 4.030.000,-765.700,-Ř. 310-přijatá ZDP 1.670.000,-317.300,-Ř. 753-vlastní daň.povinnost 448.400,-

Dodatečné daňové přiznání za prosinec 2008:

Základ daně Daň Ř. 210-uskutečněná ZDP 6.904.201,-1.311.798,-Ř. 310-přijatá ZDP Ř. 753-vlastní daň.povinnost 1.311.798,-

Platební výměr za prosinec 2008:

Základ daně Daň Ř. 210-uskutečněná ZDP 10.934.201,-2.077.498,-Ř. 310-přijatá ZDP Ř. 753-vlastní daň.povinnost 2.077.498,-

V průběhu vytýkacího řízení byl na daňový subjekt SENZANO SKI, spol. s r.o. prohlášen konkurs a byl ustaven insolvenční správce. Ten se dostavil k projednání zprávy o výsledku vytýkacího řízení a sdělil žalovanému, že mu nebyly předány jakékoliv doklady daňovým subjektem. Žalovaný po té vystavil platební výměr k DPH za období prosinec 2008 č.j. 145556/09/288914705429 ze dne 5.5.2009 ve výši 2.077.498,-Kč.

Protože v době zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu nebylo ukončeno vytýkací řízení ve věci vyměření DPH za prosinec 2008, byla do konkursu přihlášena pod poř.č.33 pohledávka z daňového přiznání ve výši 448.400,-Kč. Přihláška je vedena pod pořadovým číslem 43.

Protože vytýkací řízení směřovalo k tomu, že daňová povinnost za předmětné období bude vyšší, žalovaný přihlásil pohledávku i jako pohledávku neurčité výše přihláškou pohledávky žalovaného ze dne 11.5.2009 pod pořadovým číslem 2 a dopisem č.j. 166109/09/288941706501 ze dne 2.6.2009 ji upřesnil tak, že touto druhou přihláškou byl přihlášen pouze rozdíl mezi vyměřenou daní po vytýkacím řízení platebním výměrem č.j. 145556/09/288914705429 ve výši 2.077.498,-Kč a daní z daňového přiznání ve výši 448.400,-Kč, tedy ve výši 1.629.098,-Kč. Nedošlo tedy k tomu, že by nedoplatek na DPH za období prosinec 2008 byl přihlášen do konkursu dvakrát.

Vyjádření k dílčí pohledávce č.3 Jedná se o pohledávku na DPH za měsíc květen 2008 ve výši 823.679,-Kč, vyměřenou platebním výměrem č.j. 164075/09/288914705429 ze dne 29.5.2009.

Daňový subjekt podal řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2008 dne 27.6.2008. Žalovaný zahájil vytýkací řízení k přiznání k dani z přidané hodnoty za uvedené zdaňovací období výzvou k odstranění pochybností dle § 43 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů č.j. 176489/08/06915/5378, která byla daňovému subjektu doručena dne 18.7.2008.

Daňový subjekt na výzvu nereagoval, požadované daňové doklady, účetnictví, evidenci pro daňové účely a další důkazní prostředky nepředložil.

Žalovaný zaslal výzvu k dokazování podle § 31 odst. 9 a § 43 ZSDP č.j. 205137/08/060931/1596, která byla daňovému subjektu doručena dne 15.9.2008, k prokázání přijetí zdanitelných plnění ve výši-základ daně: 14 996 713,-Kč, daň 19% 2 849 515,-Kč deklarovaných na řádku 310 přiznání k dani z přidané hodnoty za květen 2008 a základ daně 8 702,-Kč daň 9% 784,-deklarovaných na řádku 315 přiznání k DPH za květen 2008.

Zplnomocněný zástupce daňového subjektu při ústním jednání dne 29.10.2008 předložil správci daně Finančnímu úřadu Praha-Západ na základě výše uvedené výzvy k dokazování evidenci pro daňové účely vedenou dle § 100 zákona o dani z přidané hodnoty a 3 šanony písemností.

Dále došlo ke změně sídla společnosti v průběhu vytýkacího řízení. Daňový subjekt původně příslušnému správci daně dostatečně neprokázal údaje uvedené na ř.310 a ř.315, správce daně předal insolvenčnímu správci dne 24.4.2009 výzvu k dokazování dle § 31 odst. 9 a § 43 zákona o správě daní a poplatku č.j. 131702/09/288936708746.

Daňový subjekt na tuto výzvu reagoval doložením evidence pro daňové účely vedenou podle § 100 zákona o dani z přidané hodnoty, ale neprokázal nárok na odpočet daně, neboť nedoložil důkazní prostředky dokladující použití přijatých zdanitelných plnění pro uskutečnění své ekonomické činnosti v souladu s § 72 zákona o dani z přidané hodnoty.

Žalovaný nešetřil daň uvedenou na ř.220, neboť daňový subjekt nepředložil daňové doklady prokazující pořízení zboží z jiného členského státu. Současně však správce daně akceptuje údaje na ř.220, neboť daňovému subjektu vzniká povinnost v souladu s § 25 odst.2 zákona o dani z přidané hodnoty přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu dnem přemístění zboží do tuzemska.

Správce daně neuznal nárok na odpočet daně deklarovaný na ř.320, neboť daňový subjekt nepředložil daňové doklady prokazující pořízení zboží z jiného členského státu a tím porušil § 72 zákona o dani z přidané hodnoty a § 73 odst.7 zákona o dani z přidané hodnoty, podle kterého plátce prokazuje nárok na odpočet daňovým dokladem při pořízení zboží dle § 35 zákona o dani z přidané hodnoty.

Daňový subjekt neprokázal vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží podle § 48 zákona o dani z přidané hodnoty, neboť nepředložil potvrzený tiskopis o vývozu zboží celním orgánem a tím porušil ustanovení odst.8 § 84 zákona o dani z přidané hodnoty.

Na základě výše uvedených skutečností byl žalovaným vydán platební výměr č.j. 164075/09/288914705429 s vlastní daňovou povinností ve výši 823 679,-Kč.

Pro přehlednost žalovaný uvádí údaje z řádného daňového přiznání i předmětného platebního výměru

Řádné daňové přiznání za květen 2008 Číslo řádku Základ daně Daň 210 4 232 627 Kč 804 216 Kč 215 4 587 Kč 413 Kč 220 100 261 Kč 19 050 Kč 310 14 996 713 Kč 2 849 515 Kč 315 8 702 Kč 784 Kč 320 100 261 Kč 19 050 Kč 753-2 054 623 Kč

Platební výměr květen 2008 Číslo řádku Základ daně Daň 210 4 232 627 Kč 804 216 Kč 215 4 587 Kč 413 Kč 220 100 261 Kč 19 050 Kč 310 0 Kč 0 Kč 315 0 Kč 0 Kč 320 0 Kč 0 Kč 753 823 679 Kč

Daňový subjekt dále podal dne 7.9.2009 dodatečné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za květen 2008 č.j. 237518/09. Vyměřovací řízení k podanému dodatečnému daňovému přiznání bylo zastaveno sdělením o zastavení daňového řízení podle ust. § 40a odst.4, věta druhá zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že k datu 8.9.2009 nebylo rozhodnuto o výše uvedeném dodatečném vyměření daňové povinnosti za květen 2008 bylo daňové řízení zastaveno až do vydání rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení končí.

Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný postupoval při vyměření daňové povinnosti v souladu s právními předpisy. Pokud daňový subjekt ani insolvenční správce nebyli schopni řádně doložit svá tvrzení musel žalovaný vyměřit daňovou povinnost v souladu se zákonem.

Soud věc projednal při jednání dne 31.5.2011 a provedl důkazy: spis Krajského soudu v Brně sp.zn. KSBR 27 INS 979/2009, přihláška pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení poř.č.42 ze dne 11.5.2009, upřesnění této přihlášky ze dne 2.6.2009, přiznání dlužníka k DPH za květen 2008 ze dne 24.6.2008, platební výměr č.164075/09/288914705429 ze dne 29.5.2009, dodatečné přiznání dlužníka k DPH za květen 2008 ze dne 27.8.2009, podklady k DPH dlužníka za květen 2009-přijatá plnění /dodatečné přiznání), přehled DPH dlužníka na výstupu za období květen 2008, evidence pořízeného zboží dlužníkem z EU za květen 2008, přiznání dlužníka k DPH za září 2008 ze dne 27.10.2008, platební výměr č.145544/09/288914705429 ze dne 5.5.2009, odvolání žalobce ze dne

8.6.2009, výzva žalovaného ze dne 16.6.2009, doplnění odvolání žalobce ze dne 5.7.2009, doplnění odvolání žalobce ze dne 6.7.2009 s přílohou, přiznání dlužníka k DPH za prosinec 2008, platební výměr č.145556/09/288914705429 ze dne 5.5.2009, odvolání žalobce ze dne 5.7.2009, faktura dlužníka č.081201,-2,-3,-4, všechny ze dne 31.12.2008.

Podle § 43 zákona odst. 1 č.337/1992 Sb. o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP) vzniknou-li pochybnosti o správnosti průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo hlášení, popřípadě dodatečného daňového přiznání nebo následného hlášení a dalších písemností předložených daňovým subjektem, nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, správce daně ve výzvě sdělí daňovému subjektu tyto pochybnosti způsobem umožňujícím daňovému subjektu určitou odpověď a předložení důkazních prostředků. Současně správce daně vyzve daňový subjekt, aby se k těmto pochybnostem vyjádřil, zejména, aby neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil a nepravdivé údaje opravil, nebo pravdivost údajů řádně prokázal.

Podle § 43 zákona odst. 2 ZSDP pokud vyplývá z podaného daňového přiznání nebo hlášení, popřípadě dodatečného daňového přiznání nebo následného hlášení, že daňovému subjektu má vzniknout přeplatek a správce daně má pochybnost podle odstavce 1, zahájí správce daně postup k odstranění pochybnosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo takovéto podání učiněno. Ve výzvě daňovému subjektu určí správce daně přiměřenou lhůtu k odpovědi, která nesmí být kratší než 15 dnů, a poučí ho o následcích spojených s tím, jestliže pochybnost neodstraní nebo nedodrží stanovenou lhůtu. V průběhu vytýkacího řízení má daňový subjekt práva přiměřeně podle § 16 odst. 4 a výsledek vytýkacího řízení pracovník správce daně projedná s daňovým subjektem postupem podle § 16 odst. 8.

Podle § 43 zákona odst. 2 ZSDP pokud je den podání daňového přiznání nebo hlášení dnem počátku běhu lhůty pro rozhodnutí správce daně nebo pokud je počátek běhu lhůty od tohoto dne odvozován, běh lhůty se vydáním výzvy podle předchozích odstavců přerušuje a nová lhůta počne běžet až ode dne, kdy jsou odstraněny pochybnosti vytýkané správcem daně ve výzvě.

Podle § 100 odst. 1 z.č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení.

Podle § 100 odst. 2 ZDPH je plátce povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce je povinen rovněž vést evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo samostatně.

Podle § 100 odst. 3 ZDPH plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně podle odstavců 1 a 2 za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky.

Podle § 100 odst. 4 ZDPH plátce, který pořizuje zboží z jiného členského státu, a osoba identifikovaná k dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států.

Podle § 100 odst. 5 ZDPH je člen skupiny povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

Podle § 100 odst. 6 ZDPH je věřitel povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši opravy daně na výstupu.

Podle § 28 odst. 1 ZDPH jsou daňovými doklady zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, platební kalendář, opravný daňový doklad, daňový doklad vystavený podle § 46 nebo 92a.

Podle § 28 odst. 2 ZDPH musí běžný daňový doklad obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) výši daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.

Podle § 28 odst. 3 ZDPH plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen tehdy, je-li částka za zdanitelná plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.

Podle § 28 odst. 4 ZDPH musí zjednodušený daňový doklad obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelného plnění celkem.

Podle § 28 odst. 5 ZDPH splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy a smlouvy o nájmu podniku, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad.

Podle § 28 odst. 6 ZDPH doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem.

Podle § 28 odst. 7 ZDPH doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

Podle § 28 odst. 8 ZDPH pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění.

Podle § 28 odst. 9 ZDPH platební kalendář, na němž je uveden rozpis plateb na předem stanovené období, je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, provádí platby před uskutečněním zdanitelného plnění. Platební kalendář musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. h).

Podle § 28 odst. 10 ZDPH pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na daňovém dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o postup podle zvláštního režimu.

Podle § 28 odst. 11 ZDPH pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.

Podle § 73 odst. 1 ZDPH je pro uplatnění nároku na odpočet daně plátce povinen splnit tyto podmínky: a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad, b) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem, c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 3 až 5, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo d) při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 3 až 5, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.

Podle § 72 odst. 1 ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,

c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.

Podle § 72 odst. 2 ZDPH daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nemovitost, která mu byla nebo má být převedena, anebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).

Podle § 72 odst. 3 ZDPH nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.

Podle § 72 odst. 4 ZDPH nemá plátce nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).

Podle § 72 odst. 5 ZDPH má plátce nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.

Podle § 72 odst. 6 ZDPH použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen odpočet daně v částečné výši ), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.

Podle § 21 odst. 1 ZDPH daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.

Podle § 31 odst. 9 ZSDP daňový prokazuje subjekt všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván.

Podle § 73 odst. 7 ZDPH u plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým tato přijatá zdanitelná plnění použijí, a pokud tato uskutečněná zdanitelná plnění uvedou ve svých daňových přiznáních. Je-li uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.

Podle § 48 odst. 1 ZDPH při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení.

Podle § 48 odst. 2 ZDPH se pro účely tohoto zákona rozumí a) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, b) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, c) bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.

Podle § 84 odst. 1 ZDPH nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která a) nemá místo pobytu na území Evropského společenství a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika, b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen "zahraniční fyzická osoba").

Podle § 84 odst. 2 ZDPH zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vracení daně, pokud a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter, b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč, c) nakoupené zboží podle písmene b) vyveze v cestovním styku.

Podle § 84 odst. 3 ZDPH je prodávající povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) rozsah a předmět zdanitelného plnění, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění, f) sazbu daně a základ daně, g) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), h) výši ceny včetně daně celkem.

Podle § 84 odst. 4 ZDPH nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží: a) uhlovodíková paliva a maziva, b) tabákové výrobky, c) alkoholické nápoje, d) potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21.

Podle § 84 odst. 5 ZDPH nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud a) zahraniční fyzická osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, b) výstup zboží z území Evropského společenství je potvrzen celním orgánem na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, c) zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b).

Podle § 84 odst. 6 ZDPH zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit celnímu orgánu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Vývoz zboží s uvedením data o vývozu a splnění podmínek podle odstavce 2 celní orgán potvrdí po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Celní orgán doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.

Podle § 84 odst. 7 ZDPH nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, popřípadě jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, pouze u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce je povinen daň vrátit a) zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený celním orgánem, nebo b) jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží celním orgánem.

Podle § 84 odst. 8 ZDPH plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 27 odst. 1. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.

Podle § 84 odst. 9 ZDPH nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží doklady uvedené v odstavci 7 prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Soud má v projednávané věci za to, že žalobce trpěl důkazní nouzí, neboť nemohl předložit žalovanému jakékoli relevantní a jím požadované daňové a účetní dokumenty, protože je přes veškerou snahu nemohl získat od bývalého jednatele společnosti dlužníka. Soud přisvědčuje tomu, že žalovaný v souladu se svou zákonnou povinností vyměřovat daň jen z prokazatelných a originálních dokladů, listin a materiálů, nemohl uznat oprávněnost nároků dlužníka na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých zdanitelných plnění. Nakonec žalobce sám připustil, že pravost a oprávněnost dokladů by mohl vysvětlit a doložit jen bývalý jednatel a veškeré doklady, které má k dispozici správce, jsou pouhou kopií. Žalovaný rovněž nemohl jako správce daně uznat nároky na odpočty daně, když dlužník nedisponoval přísl. daňovými doklady vystavenými plátcem a zaúčtovanými dle zvláštních právních předpisů, účetnictvím, evidencí pro daňové účely a prokazatelným potvrzením, že přijatá zdanitelná plnění byla použita pro ekonomickou činnost dlužníka. Žalovaný tak mohl použít pro své daňové řízení pouze dodatečné daňové přiznání jako důkazní prostředek, ponechal vykázaná uskutečněná plnění z řádného přiznání a navýšil je o údaje z přiznání dodatečného. Žalovaný přihlásil do konkursu svůj nárok na DPH pod pořadovým č.43 i 42 (č.pohledávky 33 a 2) jako pohledávku neurčité výše (protože probíhalo vytýkací řízení s důvodným předpokladem, že daňová povinnost bude vyšší) a později ji upřesnil tak, že touto přihláškou pohledávky byl přihlášen pouze rozdíl mezi vyměřenou daní platebním výměrem a daní z daňového přiznání. Soud má tak za prokázané, že žalovaný nepřihlásil svou pohledávku na nedoplatku DPH za období prosince 2008 do konkursu dvakrát. Soud přitakává žalovanému, že dlužník neprokázal daňovými doklady pořízení zboží z jiného státu, neprokázal vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží-nedoložil potvrzený tiskopis o vývozu zboží celním orgánem. Je přitom zcela evidentní, že insolvenční správce nemohl sanovat chyby a nedostatky samotného dlužníka a nemohl v řízení před správcem daně doložit řádně svá tvrzení, když takovými doklady nedisponoval, a součinnost Mgr. Podlesného ani přes snahu soudu v insolvenčním řízení jej vyslechnout nebylo možné ani získat ani vynutit.

Proto žalobce neprokázal svá tvrzení a soud musel jeho žalobu zamítnout. O nákladech řízení soud rozhodl, jak ve výroku uvedeno, protože procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly a ničeho neuplatňoval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e m o ž n é podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení; odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Brně dne 31.5.2011

JUDr. Hana Hrstková, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Martina Vybíhalová