26 Nd 216/2003
Datum rozhodnutí: 22.01.2004
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Nd 216/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně V. H., zastoupené advokátem, proti žalovanému A. H., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 4/2003, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o.s.ř., takto:

Nejvyšší soud České republiky neurčuje, který soud projedná a rozhodne věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 4/2003.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dne 30. 12. 2002 u Okresního soudu v Hodoníně žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Z jejího obsahu i z obsahu jejích doplňků a příloh je zřejmé, že žalobkyně je občankou České republiky, žalovaný je občanem Rakouska, jejich manželství bylo rozvedeno rakouským soudem, jehož rozsudek byl uznán Nejvyšším soudem České republiky, žalobkyně bydlí v U. O. a žalovaný ve Vídni, předmětem vypořádání byla učiněna nemovitost nacházející se v k.ú. M., obci V. n. M.

Okresní soud v Hodoníně předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti dle § 11 odst. 3 o.s.ř.

Podle § 11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě věc patří do pravomoci soudů České republiky. Jelikož mezinárodní smlouvy, kterými jsou vázány jak Česká republika, tak Rakousko, tyto otázky přímo neřeší, je zde na místě užití příslušných ustanovení zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 97/1963 Sb. ).

Podle § 1 zákona č. 97/1963 Sb. účelem tohoto zákona je stanovit, kterým právním řádem se řídí občanskoprávní, rodinné, pracovní a jiné podobné vztahy s mezinárodním prvkem, upravit právní postavení cizinců, jakož i stanovit postup českých justičních orgánů při úpravě těchto vztahů a rozhodování o nich a tím napomáhat mezinárodní spolupráci.

Pojem mezinárodní prvek je dán mimo jiné tehdy, jestliže účastník právního vztahu je příslušníkem jiného státu. S ohledem na to, že žalovaný je státním příslušníkem Rakouska, je třeba pravomoc českých soudů stanovit podle zákona č. 97/1963 Sb.

Podle § 37 odst. 1 tohoto zákona pravomoc českých soudů v majetkových sporech je dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost.

Řízení o vypořádání společného jmění je věcí majetkovou, proto je třeba pravomoc českých soudů řešit z hlediska výše citovaného § 37.

Podle § 84 o.s.ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

Podle § 86 odst. 2 o.s.ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Podle § 88 písm. b) o.s.ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu.

Při posuzování otázky, zda je v daném případě dána pravomoc českých soudů podle § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., ustanovení § 88 písm. b) o.s.ř. aplikovat nelze. Nejvyšší soud souhlasí s názorem uváděným k § 88 písm. b) o.s.ř. v Komentáři k občanskému soudnímu řádu, Díl I, vydaném nakladatelstvím Orbis, Praha 1970, str. 299, a v Komentáři k občanskému soudnímu řádu, I. díl, vydaném nakladatelstvím Panorama Praha 1985, str. 386, že ustanovení písm. b) lze použít jen tehdy, jestliže rozvod manželství vyslovil některý československý soud (dnes soud České republiky). Jestliže rozvod vyslovil některý cizozemský soud, budou pro určení místní příslušnosti ve věcech zde uvedených platit obecná ustanovení. Je totiž logické, aby v těchto případech pro určení místní příslušnosti soudu platila obecná ustanovení, protože při použití § 88 písm. b) o.s.ř. by vždy rozhodoval cizozemský soud, vyjma případů, kdy by pravomoc českých soudů byla založena písemnou úmluvou stran (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.9.2003 sp. zn. 22 Cdo 314/2003).

Příslušnost českých soudů je tedy v daném případě dána proto, že je dána příslušnost Okresního soudu v Hodoníně, v jehož obvodu se nalézá nemovitost ve společném jmění účastníků, která je předmětem vypořádání, a která je tedy (též) majetkem žalovaného ve smyslu § 86 odst. 2 o.s.ř.

Z tohoto důvodu nejsou dány předpoklady, aby Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o.s.ř., který soud věc projedná a rozhodne.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2004

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu