26 ICm 3127/2011
Číslo jednací: 26 ICm 3127/2011-63 KSBR 26 INS 8622/2010-C1-8

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Hanzlíkovou v právní věci žalobce: Indra-Šebesta v.o.s., Čechyňská 16, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka AUTO H.B., spol. s r.o., se sídlem Hněvkovského 81, 617 00 Brno, IČO: 454 77 710, proti žalovanému: REUNION, spol. s r.o., Olomoucká 1159/40, 618 00 Brno, IČO: 485 33 921 (dříve D.S. Leasing, a.s., Londýnské nám. 2, 639 00 Brno),

o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že vykonatelné pohledávky č. 4 a 5 přihlášky pohledávky č. 28 věřitele REUNION, spol. s r.o., Olomoucká 1159/40, 618 00 Brno, nejsou ve výši 1 512 631,75 Kč, zjištěny, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 18.11.2011 se žalobce domáhal určení, že vykonatelné pohledávky č. 4 a 5, které přihlásil do insolvenčního řízení věřitel D.S. Leasing, a.s. (právní předchůdce žalobce), nejsou zjištěny. 26 INS 8622/2010-C1-

V průběhu insolvenčního řízení bylo vyhověno návrhu věřitele D.S. Leasing, a.s., aby na jeho místo vstoupila společnost REUNION spol. s r.o., a to usnesením č. j. KSBR 26 INS 8622/2010-P28-4 ze dne 9.10.2013 (v přihlášce pohledávky poř. č. 28). Společnost REUNION, spol. s.r.o. se tak stala žalovaným v tomto incidenčním řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že v insolvenčnim řízení došlo ke změně insolvenčního správce, kdy usnesením č. j. KSBR 26 INS 8622/2010-B-35 ze dne 20.12.2011 byla insolvenčním správcem ustanovena Advokátní kancelář Indra-Šebesta a spol., v průběhu řízení pak došlo ke změně jejího názvu na Indra-Šebesta v.o.s. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 2 200 775,75 Kč, přičemž dílčí pohledávky č. 1, 2, 3, 6 a 7 v celkové výši 688 144,-Kč nejsou vykonatelné. Na přezkumném jednání konaném dne 19.10.2011 insolvenční správce popřel celou přihlášku pohledávky co do pravosti, výše a pořadí. Žalobu na určení popřených nevykonatelných pohledávek by měl podat žalovaný.

Žalovaná pohledávka č. 4 vyplývá z kupní smlouvy č. 95/01/05 ze dne 23.10.2009 uzavřené mezi dlužníkem a žalovaným, jejímž předmětem byl prodej osobního vozidla zn. Citroen C4 SX, 1.6., VIN: VF7LC5FWC74891563 a z Dohody o uznání dluhu s dohodou o přímé vykonatelnosti formou notářského zápisu NZ 150/2010, N 169/2010 ze dne 19.2.2010. Na základě této smlouvy přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení pohledávku č. 4, a to neuhrazený zbytek kupní ceny ve výši 501 259,-Kč, sjednaný smluvní úrok dle NZ 150/2010 ve výši 82 573,-Kč a z částky 501 259,-Kč úrok ve výši 0,05 % od 26.5.2010 do 28.1.2011 v celkové výši 61 905,49 Kč. Žalovaná pohledávka č. 5 vyplývá z kupní smlouvy č. 93/01/05 ze dne 23.10.2009 uzavřené mezi dlužníkem a žalovaným, jejímž předmětem byl prodej osobního vozidla zn. Citroen XP Excl 1,6, VIN: VF7CH9HZC98295198 a z Dohody o uznání dluhu s dohodou o přímé vykonatelnosti formou notářského zápisu NZ 152/2010, N 171/2010 ze dne 19.2.2010. Na základě této smlouvy přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení pohledávku č. 5, a to neuhrazený zbytek kupní ceny ve výši 670 577,-Kč, sjednaný smluvní úrok dle NZ 152/2010 ve výši 113 501,-Kč a z částky 670 577,-Kč úrok ve výši 0,05 % od 26.5.2010 do 28.1.2011 v celkové výši 82 816,26 Kč. Insolvenční správce popřel pohledávku č. 4 a 5 z důvodu, že nebylo prokázáno vlastnické právo žalovaného jakožto prodávajícího k předmětu kupní smlouvy a s ohledem na § 446 obch. zákoníku zároveň nedošlo k nabytí vlastnického práva žalovaným k oběma vozidlům. Na základě smlouvy o spolupráci č. 01/05 uzavřené mezi dlužníkem a žalovaným dne 10.1.2005 došlo mezi dlužníkem a žalovaným k uzavření dvou kupních smluv k uvedeným vozidlům, a to formou akceptace žalovaného ze dne 8.4.2009 nabídky dlužníka s názvem Profinancování , jejímž předmětem byl prodej vozidla Citroen XP Excl a akceptace žalovaného ze dne 17.4.2009 nabídky dlužníka s názvem Profinancování , jejímž předmětem byl prodej vozidla Citroen C4 SX. Z obou uvedených dokumentů vyplývá, že dlužník nedisponoval v době prodeje velkým technickým průkazem, který, jak je uvedeno v obou kupních smlouvách, byl deklarován být u importéra s tím, že po zaplacení bude dodán. 26 INS 8622/2010-C1-

Vzhledem k tomu, že žalovaný se zabývá mimo jiné prodejem resp. leasingem vozidel, má žalobce za to, že je dostatečně obeznámen s praxí spočívající ve vydání velkého technického průkazu konkrétnímu prodejci toliko poté, co tento prodejce splatí zcela kupní cenu konkrétního vozidla a dále je též obeznámen s tím, že vlastnické právo k automobilu na prodejce přejde až uhrazením celé kupní ceny vozidla vzhledem k existenci tzv. výhrady vlastnictví. Z uvedeného vyplývá, že uzavřením kupních smluv obsahujících výslovný odkaz na nedodané velké technické průkazy, které do uhrazení celé kupní ceny zadržoval importér u sebe, a na neuhrazenou kupní cenu vozidel ze strany prodávajícího (dlužníka), nedošlo a ani nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k vozidlům na žalovaného, neboť žalovaný měl a mohl vědět z povahy svého předmětu podnikání a z okolností uzavírání kupních smluv, že dlužník nebyl v době prodeje vlastníkem vozidel, neboť jejich cena nebyla ještě dlužníkem uhrazena importérovi. Jelikož se žalovaný nikdy nestal vlastníkem předmětných vozidel, nemohl tak ani převést vlastnické právo k těmto vozidlům zpět na dlužníka. Žalobce proto považuje obě kupní smlouvy č. 93/01/05 a č. 95/01/05 za absolutně neplatné dle § 39 obč. zák., neboť odporují zákonu (nikdo nemůže převést více práv, než sám má).

Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 19.1.2012. K pohledávce č. 4 uvedl, že vlastnické právo k vozidlu Citroen C4 SX 1,6 nabyl řádným způsobem. Uvedená skutečnost vyplývá z listiny označené Nabídkový list. č 95 ze dne 17.4.2009, kdy je zcela zřejmým faktem, že došlo k uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícím (dlužníkem) a kupujícím (žalovaným). Z listiny vyplývá, že prodávající prodal a kupující nabyl předmětné vozidlo od prodávajícího, a to zaplacením kupní ceny ve výši 495 994,-Kč dle vystaveného daňového dokladu č. FV 92102 ze dne 17.4.2009. Kupní cena byla zaplacena prodávajícímu na účet dne 23.4.2009. Tvrzení, že kupující neměl v den předání vozidla od prodávajícího k dispozici velký technický průkaz, není důkazem o tom, že kupující (žalovaný) nemohl nabýt vlastnické právo k vozidlu. Převod vlastnického práva k vozidlu není podmíněný žádným právním předpisem tím, že v den převodu vlastnického práva musí mít kupující od prodávajícího i velký technický průkaz. V předávacím protokolu, který je součástí nabídkového listu č. 95, je uvedeno, že velký technický průkaz bude dodán po zaplacení. Kupující velký technický průkaz po zaplacení obdržel a je v něm zapsán jako vlastník. Dne 19.2.2010 uznal dlužník splatnou pohledávku žalovaného ve výši 521 259,-Kč v Dohodě o uznání dluhu s Dohodou o přímé vykonatelnosti formou notářského zápisu NZ 150/2010. K pohledávce č. 5 žalovaný uvedl, že vlastnické právo k vozidlu Citroen XP EXCL 1,6 nabyl řádným způsobem. Uvedená skutečnost vyplývá z listiny označené Nabídkový list č. 93 ze dne 8.4.2009, kde došlo k uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícím (dlužníkem) a kupujícím (žalovaným). Z listiny vyplývá, že prodávající prodal a kupující nabyl předmětné vozidlo od prodávajícího zaplacením kupní ceny ve výši 656 032,-Kč dle vystaveného daňového doklalu č. FV 92092 ze dne 8.4.2009. Kupní cena byla zaplacena na účet prodávajícího dne 10.4.2009. K tvrzení, že kupující neměl v den předání vozidla od prodávajícího k dispozici velký technický průkaz, uvedl žalovaný totéž jako v předchozím případě. Žalovaný doložil doklad označený jako Profinancování obsahující nabídkový list č. 95 ze dne 17.4.2009, jehož součástí je předávací protokol, fakturu č. FV92102, výpis z účtu ze dne 30.4.2009, kupní smlouvu č. 95/01/05 z 23.10.2009, notářský zápis NZ 150/2010, dále 26 INS 8622/2010-C1-doklad označený jako Profinancování obsahující Nabídkový list č. 93 ze dne 8.4.2009, jehož součástí je předávací protokol, fakturu č. FV 92092, výpis z účtu ze dne 21.4.2009, kupní smlouvu č. 93/01/05 z 23.10.2009, notářský zápis NZ 152/2010 z 19.2.2010 a kopie velkých technických průkazů obou vozidel.

Soud vyzval žalobce, aby doložil příslušnými doklady (kupní smlouva apod.) své tvrzení, že vlastnické právo k předmětným vozidlům Citroen mělo přejít z importéra na dlužníka až po zaplacení kupní ceny importérovi a po dodání velkého technického průkazu od importéra, dále aby doložil, zda a kdy uhradil dlužník kupní cenu za vozidla importérovi. Na tuto výzvu žalobce sdělil, že mu není známa skutečnost, na základě které by došlo k úhradě kupní ceny za vozidla importérovi. Žádná další tvrzení neuvedl, sjednání výhrady vlastnictví mezi dlužníkem a importérem nedoložil.

Dne 12.11.2014 se konalo jednání ve věci, žalobce se však bez omluvy nedostavil. Soud provedl důkazy přihláškou pohledávky, zápisem z dalšího přezkumného jednání a doklady doloženými do spisu. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalovaného přihlásil pohledávky v celkové výši 2 200 775,75 Kč, z toho dílčí pohledávku č. 4 ve výši 645 737,49 Kč včetně úroku z důvodu nezaplacení kupní ceny dle kupní smlouvy č. 95/01/05 ze dne 23.10.2009 jako vykonatelnou dle Notářského zápisu NZ 150/2010, N 169/2010. Dále dílčí pohledávku č. 5 ve výši 866 894,26 Kč včetně úroku z důvodu nezaplacení kupní ceny dle kupní smlouvy č. 93/01/05 ze dne 23.10.2009 jako vykonatelnou dle Notářského zápisu NZ 152/2010, N 171/2010. V obou případech bylo dne 25.3.2010 zaplaceno dlužníkem na kupní cenu 20 000,-Kč, zbytek kupní ceny nebyl uhrazen. Ze zápisu o dalším přezkumném jednání konaném dne 19.10.2011 a přezkumného listu pohledávky poř.č. 28 soud zjistil, že insolvenční správce popřel dílčí pohledávky žalovaného č. 2 až 7 co do pravosti tj. celkem 1 988 059,75 Kč, zjištěna byla pouze dílčí pohledávka č. 1 ve výši 212 716,-Kč. Z popřených dílčích pohledávek jsou pohledávky č. 4 a 5, které jsou předmětem této žaloby, vykonatelné. Tyto vykonatelné pohledávky byly popřeny z důvodu, že nebylo prokázáno vlastnické právo věřitele jako prodávajícího k předmětu kupní smlouvy s ohledem na § 446 obch. zákoníku a zároveň nedošlo k nabytí vlastnického práva kupujícím. Žaloba byla podána 18.11.2011 tj. v zákonné lhůtě.

K dílčí pohledávce č. 4 učinil soud následující skutková zjištění: Z listiny označené Profinancování soud zjistil, že dlužník vystavil Nabídkový list č. 95 ze dne 17.4.2009, kterým nabízí žalovanému vozidlo Citroen C4 SX 1,6 VTI za kupní cenu 495 994,-Kč, jako dosavadní vlastník je uveden prodávající. Žalovaný jako kupující téhož dne nabídku akceptoval. Součástí listiny je předávací protokol, dle něhož předávající předává a kupující přejímá uvedené vozidlo ve stavu způsobilém užívání s jedním vyhotovením klíčů od vozidla, velký technický průkaz u importéra, po zaplacení bude dodán. Podpisem tohoto protokolu přechází vlastnické právo k vozidlu na kupujícího, kupující předává vozidlo do uložení prodávajícímu. V této smlouvě není uvedena žádná výhrada vlastnictví. Z daňového dokladu FV 92102 vystaveného dne 17.4.2009 soud zjistil, že dlužník jako dodavatel fakturuje žalovanému jako odběrateli částku 495 994,-Kč za vozidlo Citroen C4 SX 1,6 VTI se splatností 22.4.2009. 26 INS 8622/2010-C1-

Z výpisu z účtu žalovaného ze dne 30.4.2009 soud zjistil, že dne 23.4.2009 byl proveden převod částky 495 994,-Kč na dlužníka. Z kupní smlouvy č. 95/01/05 uzavřené dne 23.10.2009 mezi žalovaným jako prodávajícím a dlužníkem jako kupujícím soud zjistil, že žalovaný zpětně prodává vozidlo Citroen C4 SX 1,6 dlužníkovi za sjednanou kupní cenu 521 259,-Kč s tím, že kupní cena bude uhrazena na základě faktury s 10-ti denní splatností od doručení faktury kupujícímu. Dále bylo ujednáno, že prodávající má právo od této kupní smlouvy odstoupit v případě, že kupující neuhradí kupní cenu v plné výši včetně příslušenství. Rovněž bylo ujednáno, že vlastnické právo ke zboží přechází na kupujícího dnem úplného zaplacení kupní ceny včetně DPH. Z notářského zápisu NZ 150/2010, N 169/2010 sepsaného dne 19.2.2010 notářem JUDr. Přemyslem Kalousem soud zjistil, že žalovaný jako věřitel a dlužník jako osoba povinná a dalších 5 osob jako ručitelé-dlužníci a osoby povinné uzavřeli dohodu o uznání dluhu a o přímé vykonatelnosti. Dlužník a osoby povinné uznaly dluh vůči žalovanému ve výši 521 259,-Kč vyplývající z kupní smlouvy č. 95/01/05 ze dne 23.10.2009. Dlužník se zavázal splnit uvedenou částku v 27 pravidelných měsíčních splátkách, poslední k 25.5.2012. Účastníci se dále dohodli na tom, že s uhrazením celkové dlužné částky k 25.5.2012 uhradí dlužník i úrok ve výši 7 % z částky 521 259,-Kč od 19.2.2010 do 25.5.2012 tj. 82 573,-Kč. V případě, že se dostane osoba povinná do prodlení s úhradou některé z uvedených splátek nebo její části, uhradí úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dlužník a ručitelé souhlasili s tím, že aby celá pohledávka výše uvedená včetně příslušenství byla přímo vykonatelná. K dílčí pohledávce č. 5 učinil soud následující skutková zjištění: Z listiny označené jako Profinancování obsahující Nabídkový list č. 93 ze dne 8.4.2009 soud zjistil, že dlužník nabízí žalovanému ke koupi vozidlo Citroen XP EXCL 1,6 HDI 90 za cenu 656 032,-Kč. Dosavadním vlastníkem je prodávající. Žalovaný téhož dne nabídku akceptoval. Součástí listiny je předávací protokol, dle něhož předávající předává a kupující přejímá uvedené vozidlo ve stavu způsobilém užívání s tím, že velký technický průkaz bude dodán po zaplacení. Vlastnické právo k vozidlu přechází na kupujícího podpisem tohoto protokolu, Žádná výhrada vlastnictví není sjednána. Z faktury č. FV 92092 vystavené dne 8.4.2009 soud zjistil, že dlužník jako dodavatel fakturuje žalovanému jako odběrateli částku 565 032,-Kč za uvedené vozidlo se splatností 13.4.2009. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne 21.4.2009 bylo zjištěno, že dne 10.4,2009 byla kupní cena uhrazena. Z kupní smlouvy č. 93/01/05 uzavřené dne 23.10.2009 mezi žalovaným jako prodávajícím a dlužníkem jako kupujícím soud zjistil, že žalovaný zpětně prodává předmětné vozidlo dlužníkovi za cenu 690 577,-Kč. Kupující se zavazuje uhradit kupní cenu na základě faktury s 10-ti denní splatností od data jejího doručení kupujícímu. Za každý den prodlení s úhradou kupní ceny je sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Prodávající má právo od smlouvy odstoupit v případě, že kupující neuhradí kupní cenu v plné výši včetně příslušenství. Vlastnické právo ke zboží přechází na kupujícího dnem úplného zaplacení kupní ceny včetně DPH. Z notářského zápisu NZ 152/2010, N 171/2010 sepsaného dne 19.2.2010 notářem JUDr. Přemyslem Kalousem soud zjistil, že žalovaný jako věřitel a osoba oprávněná a dlužník jako osoba povinná a dalších 5 osob jako ručitelé-dlužníci a osoby povinné uzavřeli dohodou o 26 INS 8622/2010-C1-uznání dluhu a o přímé vykonatelnosti. Byl uznán dluh dlužníka vůči žalovanému z kupní smlouvy č. 93/01/05 ze dne 23.10.2009 ve výši 690 577,-Kč. Dlužník se zavázal uhradit dluh ve 28 měsíčních splátkách, poslední k 25.6.2012. Dále bylo dohodnuto, že dlužník uhradí žalovanému úrok ve výši 7 % z uvedené částky od 19.2.2006 do 25.6.2009 tj. 113 501,-Kč, dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky pro případ že se osoba povinná dostane do prodlení s úhradou některé ze splátek nebo její části. Notářský zápis dále obsahuje dohodu účastníků o přímé vykonatelnosti pohledávky.

Z velkých technických průkazů obou motorových vozidel soud zjistil, že datum první registrace je 26.10.2009 a žalovaný je od téhož dne zapsán jako vlastník vozidel. Žalovaný tuto skutečnost vysvětlil tím, že vozidla byla určena pro leasing, a proto byl zápis do tech. průkazu učiněn až 26.10.2009. K leasingu však dále nedošlo, neboť nebyli žádní zájemci. Z tohoto důvodu dlužník odkoupil vozidla zpět.

Žalobce argumentoval ust. § 446 obch. zákoníku, dle něhož kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Dle jeho tvrzení byly velké technické průkazy zadržovány u importéra až do doby, než bude importérovi zaplacena kupní cena dlužníkem. V předávacích protokolech obsažených v listině Profinancování je uvedeno, že velký technický průkaz bude dodán po zaplacení, není však uvedeno po zaplacení kým, zda kupujícím (žalovaným) prodávajícímu či dlužníkem importérovi. V této listině, která je svým obsahem kupní smlouvou, není však uvedena žádná výhrada vlastnictví, naopak je zde uvedeno, že vlastnické právo k vozidlu přechází na kupující ( žalovaného) dnem podpisu předávacího protokolu tj. v případě vozidla Citroen C4 SX 1,6 VTI dnem 17.4.2009 a v případě vozidla Citroen XP EXCL 1,6 HDI dnem 8.4.2009. Jak již bylo výše uvedeno, kupní cena za obě vozidla byla kupujícím (žalovaným) dlužníkovi řádně zaplacena. Naopak žalobce nebyl schopen soudu sdělit skutečnost, na základě které by došlo k úhradě kupní ceny za vozidla dlužníkem importérovi, žádným způsobem ani neprokázal svá tvrzení, že ve smlouvě mezi dlužníkem a importérem byla sjednána výhrada vlastnictví, tj. že dlužník se stane vlastníkem vozidel až po úplném zaplacení kupní ceny importérovi. I v případě pochybností o skutečném projevu vůle obsaženém v obou kupních smlouvách (listiny označené jako Profinancování ) je nutno projev vůle vykládat dle výkladových pravidel obsažených v ust. § 266 obch. zákoníku, kdy je třeba brát náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i z následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Vycházíme-li z následného chování stran, je zřejmé, že dlužník uzavřel s žalovaným zpětnou kupní smlouvu, na základě které od něj zpět odkoupil předmětná vozidla, za která zaplatil část kupní ceny (20 000,-Kč) a ohledně kupní ceny uzavřel dohodu o uznání závazku a dohodu o přímé vykonatelnosti. Z uvedeného vyplývá, že neměl žádné pochybnosti o tom, že žalovaný se stal vlastníkem předmětných vozidel a byl oprávněn s nimi nakládat. O tom svědčí i skutečnost, že žalovanému byly vydány velké technické průkazy a je v nich zapsán jako vlastník vozidel. Dle tvrzení žalovaného byla v případě obou pohledávek nařízena 26 INS 8622/2010-C1-

Okresním soudem Brno-venkov exekuce proti ručitelům uvedeným v notářských zápisech NZ 150/2010 a NZ 152/2010. Pokud i přesto žalobce tvrdí, že dlužník nebyl v době prodeje vozidel žalovanému jejich vlastníkem, pak žalovaného uvedl v omyl, neboť v obou kupních smlouvách (listiny Profinancování ) výslovně uvedl, že je jejich dosavadním vlastníkem. Neplatnosti právního úkonu by se však mohl z tohoto důvodu dovolat pouze žalovaný, který to však neučinil (§ 267 odst. 1 obch. zák.). Na základě všech výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že nabytí vlastnického práva žalovaného k předmětným vozidlům nebylo vázáno na předání velkého technického průkazu v den podpisu předávacího protokolu. Bylo pouze ujednáno, že velký technický průkaz bude dodán po zaplacení kupní ceny, což se stalo. Z tohoto důvodu považuje soud kupní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím za platné a tudíž za platné i zpětné kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako prodávajícím a dlužníkem jako kupujícím. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, dle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud žalovanému, přestože byl úspěšný ve sporu, náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 12. listopadu 2014

JUDr. Ludmila Hanzlíková, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Bc. Lenka Konečná