26 ICm 2180/2010
Jednací číslo: KSBR 26 ICm 2180/2010-71 26 INS 7484/2009-C10-13

Rozsudek

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Hanzlíkovou v právní věci žalobce: Mgr. Ing. Josef Carda, Jakubské náměstí 109/1, Brno, insolvenční správce dlužníka VALTECH TORS, a.s., Na Dole 3973/1, 695 01 Hodonín, IČO: 005 68 198, zast, Mgr. Markem Lošanem, advokátem AK Havel, Holásek & Partners s.r.o., adresa pro doručování: Hilleho 6, 602 00 Brno, proti žalovanému: QALT Rakovník, spol s r.o., se sídlem Zavidov 72, 270 35 Petrovice, IČO: 169 81 413, zast. JUDr. Viktorem Bradáčem, advokátem AK Jindřišská 17, Praha 1,

o neúčinnost právního úkonu dlužníka

takto:

I. Žaloba na určení, že započtení pohledávek učiněné jednostranných právním úkonem dlužníka VALTECH TORS, a.s. vůči žalovanému ze dne 14.9.2009 listinou označenou jako Zápočet číslo Z0909006, kterým dlužník započetl svoji pohledávku za žalovaným ve výši 275 094,-Kč oproti pohledávce žalovaného za dlužníkem ve výši 10 788,-EUR, je neúčinné, se zamítá pro neplatnost právního úkonu započtení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 12 276,-Kč včetně DPH do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce JUDr. Viktora Bradáče.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 28.12.2010 se žalobce domáhal určení neúčinnosti výše uvedeného jednostranného úkonu dlužníka (zápočtu). 26 INS 7484/2009-C10-13

Uvedl, že mezi dlužníkem a žalovaným byly v ústní podobě sjednáván smlouvy o koupi zboží, na základě kterých se dlužník zavazoval dodávat žalovanému sjednané zboží. Kupní cena za konkrétní dodané zboží byla dlužníkem vyúčtována žalovanému fakturou FVU č. 0109070435 na částku 279 413,-Kč. Za účelem výroby zboží dodával žalovaný dlužníkovi materiál, přičemž za dodání materiálu účtoval dlužníkovi sjednané ceny, a to konkrétními fakturami Dne 14.9.2009 byl dlužníkem učiněn vůči žalovanému jednostranný právní úkon započtení, Zápočet číslo Z0909006, kterým byla započtena pohledávka dlužníka za žalovaným ve výši 275 094,-Kč oproti pohledávce žalovaného za dlužníkem ve výši 10 788,-EUR. Dle mínění žalobce se jedná o zvýhodňující právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku nebo úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Insolvenční návrh ohledně dlužníka byl podán dne 30.10.2009 samotným dlužníkem. Nadto samotný insolvenční návrh byl vypracován a podpisy osob oprávněných jednat jménem dlužníka byly na insolvenčním návrhu notářsky ověřeny ještě o měsíc dříve, a to dne 29.9.2009. Z těchto okolností a ze skutečností uvedených v insolvenčním návrhu vyplývá, že dlužník měl již v měsíci září 2009 závazky po splatnosti více jak 30 dnů, které nebyl schopen dlouhodobě splácet. Jednostranným zápočtem tak došlo ke zvýhodnění žalovaného jako věřitele dlužníka, neboť dosáhl vyšší uspokojení, a to na úkor ostatních věřitelů, než by se mu dostalo v konkursu. Žalobce doložil uvedený zápočet, na výzvu soudu pak doložil fakturu č. 0109070435 vystavenou dlužníkem dne 20.7.2009, která byla předmětem jednostranného zápočtu. Žádné další doklady nedoložil.

Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 19.4.2011, v němž uvedl, že dlužník zaslal dne 11.9.2009 žalovanému návrh zápočtu číslo ZN0909003. Souhlasem žalovaného s návrhem zápočtu došlo k započtení pohledávek ve výši 275 094,-Kč. Žalovaný dále tvrdí, že započtení je běžným způsobem vyrovnání vzájemných pohledávek namísto peněžní platby. Odmítá tvrzení žalobce, že byl zvýhodněn oproti ostatním věřitelům.

Dne 29. srpna 2012 se konalo první jednání ve věci. Žalovaný předložil kopii zápočtu č. ZN0909003 z 11.9.2009, tedy odlišného od zápočtu, který je předmětem této žaloby. Pro žalobce byl tento zápočet novou skutečností. Účastníci navrhli odročení jednání za účelem možné mimosoudní dohody. V květnu 2013 oba účastníci sdělili k dotazu soudu, že k dohodě dosud nedošlo. Soud proto nařídil další jednání na den 13.11.2013.

Žalovaný se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. Byly provedeny důkazy zápočtem č. Z0909006 ze dne 14.9.2009, fakturou č. 0109070435 vystavenou dlužníkem dne 20.7.2009 se splatností 18.9.2009 na částku 279 413,-Kč a návrhem zápočtu číslo ZN0909003, který předložil žalovaný.

Ze zápočtu č. Z0909006 soud zjistil, že tento jednostranný zápočet byl vystaven dlužníkem dne 14.9.2009, byl opatřen razítkem a podpisem dlužníka, avšak nebylo na něm potvrzeno převzetí žalovaným. Předmětem zápočtu byla nesplatná pohledávka dlužníka vyplývající z faktury č. 0109070435. 26 INS 7484/2009-C10-13

Z návrhu zápočtu č. ZN0909003 vystaveného 11.9.2009 soud zjistil, že jím byly započítávány stejné vzájemné pohledávky, které byly obsaženy v zápočtu č. Z0909006, avšak převzetí bylo potvrzeno žalovaným a obě strany vyjádřily souhlas se zněním této dohody svým podpisem. Soud se však tímto zápočtem nezabýval, neboť nebyl napaden žalobou na neúčinnost.

Při jednání žalovaný tvrdil, že zápočet č. Z0909006 mu nebyl doručen, nenalezl jej ve své evidenci. Žalobce neuvedl žádná podstatná skutková tvrzení týkající neúčinnosti jednostranného zápočtu ani jeho možné neplatnosti, nepředložil ani nenavrhl soudu žádné další důkazy, což mohl učinit na jednání, avšak této možnosti nevyužil a k jednání se nedostavil. Soud proto vycházel pouze z výše uvedených důkazů.

Soud spatřuje důvod neplatnosti jednostranného zápočtu ve skutečnosti, že nebylo žalovaným potvrzeno jeho převzetí. Žalovaný tvrdil, že mu tento zápočet nebyl doručen. Žalobce neuvedl v tomto směru žádná skutková tvrzení ani nenavrhl žádné důkazy. Vznik právního úkonu adresovaného druhé straně současně předpokládá, že projev vůle dojde adresátovi tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (§ 45 odst. 1 ObčZ). Nedojde-li projev vůle adresátovi, právní účinky projevu vůle nenastanou. V řízení nebylo žalobcem prokázáno, že předmětný zápočet byl doručen žalovanému tak, aby mohl seznat tento projev vůle dlužníka, který zápočet vystavil. Proto právní účinky předmětného zápočtu nenastaly, ke vzniku tohoto právního úkonu nedošlo. Z tohoto důvodu je jednostranný zápočet absolutně neplatným právním úkonem.

I v případě, že by bylo prokázáno doručení jednostranného zápočtu žalovanému před datem 18.9.2009 (splatnost faktury vystavené dlužníkem), jednalo by se o neplatný právní úkon z níže uvedených důvodů. Dle ust. § 581 ObčZ proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná (odst. 2 věta druhá). Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavcích 1 a 2 (odst. 3). Dle ust. § 359 ObchZ proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku nesplatnou, ledaže jde o pohledávku vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité závazky.

Dle ust. § 364 ObchZ na základě dohody stran lze započítat jakékoliv vzájemné pohledávky.

Z provedeného dokazování vyplynulo, že dlužník napadeným jednostranný zápočtem započetl svou dosud nesplatnou pohledávku vůči pohledávkám žalovaného (lhostejno zda byly splatné či nesplatné). Z tohoto důvodu se nejedná o platný úkon započtení, neboť ve smyslu ust. § 359 ObchZ je takové započtení vyloučeno

Dle ust. § 234 zák.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233. 26 INS 7484/2009-C10-13

To znamená, že neúčinnost právního úkonu může nastat pouze u úkonu platného; je-li právní úkon neplatný, nelze u něj vyslovit jeho neúčinnost.

Vzhledem k tomu, že napadený jednostranný zápočet je právním úkonem neplatným, nezabýval se soud již možností jeho neúčinnosti a žalobu zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku sporu. Žalovanému, který měl plný úspěch ve věci přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 12 276,-Kč včetně DPH zahrnující odměnu za právní zastoupení dle § 9 vyhl.č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, dvakrát účast na jednání) á 1 500,-Kč, tj. 7260,-Kč včetně DPH, dále režijní paušál dle § 13 za 4 úkony právní služby á 300,-Kč, tj. 1452,-Kč včetně DPH, náhradu za ztrátu času na cestě Praha-Brno za 24 půlhodin á 100,-Kč tj. 2 904,-Kč včetně DPH a cestovné hromadnou dopravou za cestu Praha-Brno a zpět na dvě jednání tj. 4 x 165,-Kč = 660,-Kč. Žalovaný doložil jednotlivé jízdenky a doklad o registraci k DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 13. listopadu 2013

JUDr. Ludmila Hanzlíková, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. Lenka Konečná