26 ICm 1579/2012
Číslo jednací: 4/26 ICm 1579/2012-25 KSBR 26 INS 23658/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem, JUDr. Zdeňkou Mikolajkovou, v právní věci žalobce: Mgr. Michal Gruber, insolvenční správce dlužníka Nikoly anonymizovano , IČ: 63399334, sdílem Novobranská 14, 602 00 Brno, právně zastoupen: Mgr. Tomášem Gartšíkem, advokátem, sídlem Novobranská 14, 602 00 Brno, proti žalovanému: HV ELEKTRO s.r.o., IČ: 255 76 551, se sídlem Klobásova 43, 625 00 Brno, právně zastoupen: JUDr. Radovanem Zubkou, advokátem, sídlem 602 00 Brno, Antonína Slavíka 7, o určení pravosti přihlášené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka společnosti HV ELEKTRO s.r.o., IČ: 255 76 551, se sídlem Klobásova 43, 625 00 Brno, přihlášená do insolvenčního řízení sp. zn. KSBR 26 INS 23658/2011 dlužníka Nikoly anonymizovano , vedeného u Krajského soudu v Brně v části nárokovaných nákladů rozhodčího řízení ve výši 96.072,--Kč není po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení Kč 5.324,--do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobce-insolvenční správce se domáhal svojí žalobou ze dne 1.6.2012 popření pravosti přihlášené pohledávky. V žalobě uvedl, že žalovaný přihlásil pod č. přihlášky 5 do insolvenčního řízení dlužníka Nikoly anonymizovano , anonymizovano , místem podnikání 9. května 315, 679 02 Rájec-Jestřebí, IČ: 63399334 vedeného pod sp.zn. KSBR 26 INS 23658/2011 pohledávky v celkové výši 613.020,71 Kč, které byly zařazeny do seznamu jako vykonatelné pohledávky. Přihláška zahrnuje 4 dílčí pohledávky, pohledávka č. 3 je přihlášena z titulu nákladů rozhodčího řízení ve výši 96.072,--Kč, jako důvod vykonatelnosti je uváděn Rozhodčí nález Františka Kubečka, sp. zn 11/27/007 ze dne 23.8.2011. Tuto pohledávku insolvenční správce při přezkumném jednání 16.5.2012 popřel společně s dlužníkem co do pravosti. Jako důvod popření žalobce uvedl, že náklady rozhodčího řízení nejsou důvodné, rozhodčí doložka ve dvou dokumentech uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři je s ohledem na současnou judikaturu neúplná. Žalobce má za to, že má možnost přezkoumávat vykonatelnost napadené přihlášky z pohledu platnosti rozhodčí doložky a poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 129/2011-77, které se zabývá možností posuzovat platnost rozhodčí doložky v rámci incidenčního sporu. V daném případě je rozhodčí doložka neplatná, žalobce tak argumentuje i s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 12 Cmo 496/2008-28 s tím, že pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc nebo konkrétního zůsobu jejího určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. Namítá, že rozhodčí doložka dle Uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři neobsahuje fixaci statutu Rozhodčího řádu ke konkrétnímu datu a jako taková je neplatná. Vydaný Rozhodčí nález Františka Kubečka je tedy nicotným právním aktem, nárok na náhradu nákladů řízeníz povahy vzniká teprvce právní mocí rozhodnutí, tak nikdy řádně nevznikl. Žalobce dále namítal skutečnost, že se jedná o rozhodnutí Rozhodčího orgánu na území cizího státu, neboť sídlo rozhodce je Šajdíkove Humence 231, PSČ 906 07, tedy se jedná o Slovenskou republiku. Má za to, že dle nařízení Brusel 1 je třeba rozhodnutí o vykonatelnosti v České republice. Ani z tohoto důvodu není rozhodčí nález možno považovat za existentní. Proto navrhl, aby soud určil, že pohledávka není po právu.

Žalovaný se přes výzvu soudu z 30.5.2014 k žalobě písemně nevyjádřil. U jednání namítl, že dle jeho názoru insolvenční správce není oprávněn napadnout Rozhodčí nález, neboť uplynuly 3 měsíce od jeho vydání, dlužník byl nečinný v průběhu rozhodčího řízení, nic nenamítal, ani v jeho průběhu ani po jeho vydání. Odkázal na judikát 23 Cdo 96/2012 a judikát 23 Cdo 1873/2010, ve kterém je vyjádřen právní názor, že soudy mohou platnost rozhodčí doložky v případě sporu mezi podnikateli posuzovat pouze v případě, že byla uplatněna námitka řádně podle rozhodčího zákona v rozhodčím řízení. Nelze namítat neplatnost doložky ex post už jenom z důvodu právní jistoty ohledně vynaložených nákladů řízení. Správce není oprávněn přezkoumávat platnost rozhodčí doložky ani platnost

Rozhodčího nálezu. Žalobu na zrušení Rozhodčího nálezu je dle názoru žalovaného nutno zamítnout pro nenaplnění požadavků zákona. Žalovaný má dále za to, že náklady řízení vznikly z obchodně právního vztahu, dlužník odebíral zboží, které neplatil, svou nečinností, neplacením a neposkytnutím součinnosti přiměl žalovaného k uplatnění jeho nároku rozhodčí žalobou. Z textu Rozhodčí doložky vyplývá, že byl s tímto rozhodčím řádem seznámen. Jedná se čistě o obchodně právní vztah. Navrhl žalobu zamítnout a přiznat žalovanému náklady řízení.

Mezi stranami není sporné a soud z usnesení zdejšího soudu KSBR 26 INS 23658/2011-A-15 zjistil, že bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka Nikola anonymizovano , nar. 16.11.1973, místem podnikání Rájec-Jestřebí, 9. května 315 a na dlužníka byl prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce.

Mezi stranami není sporu o popření pohledávky žalovaného, tato skutečnost byla též zjištěna ze zápisu z přezkumného jednání a první schůze věřitelů konaných 16.5.2012 u zdejšího soudu, pohledávka žalovaného byla popřena v částce 96.092,--Kč.

Mezi stranami není sporu ani o tom, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení včas pohledávku, která je předmětem sporu a tato skutečnost vyplývá též z přihlášky č. 5 do výše uvedeného insolvenčního řízení, ze které vyplývá, že částka 96.072,--byla přihlášena jako vykonatelná na základě výše uvedeného Rozhodčího nálezu z titulu náklady řízení za rozhodčí poplatek, správní paušál a právní zastoupení.

Ze dvou uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 8.2.2011 uzavřených mezi žalovaným jako věřitelem na straně jedné a Nikolou Kosovem se sídlem 9. května 315, 697 02 Rájec-Jestřebí, IČ: 63399334 jednak ohledně částky 240.000,--a dále ohledně částky 162.559,--vyplývá, že se jedná o pohledávky za zboží, jejichž dodávky byly vyúčtovány ve fakturách uvedených v obou dokumentech, obě dohody obsahují Rozhodčí doložku shodného textu: Účastníci této dohody se podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezu č. 216/1994 Sb. v platném znění dohodli, že veškeré jejich spory vzniklé z této dohody a nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem podle jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., IČ: 27166147 (dále jen Unie ) a zveřejněného na internetové adrese www.urmr.cz, přičemž rozhodce bude ke dni doručení žaloby zapsán v Seznamu rozhodců vedeném Unií a mluvní strany tímto výslovně pověřují Unii, aby určila podle Jednacího řádu rozhodčího řízení rozhodce pro rozhodčí řízení založené touto rozhodčí doložkou. Smluvní strany tímto pověřují takto určeného rozhodce k rozhodování všech sporů podle zásad spravedlnosti. Smluvní strany výslovně prohlašují, že před podpisem rozhodčí smlouvy měly a mají možnost seznámit se s Jednacím řádem rozhodčího řízení, jakož i s Nařízením o nákladech rozhodčího řízení a také tak učinily a uvedené dokumenty tak považují za nedílnou součást této rozhodčí smlouvy.

Doložku stejného znění obsahuje i smlouva o prodeji zboží na rok 2008 uzavřená mezi výše uvedenými subjekty 12.2.2008. Z Rozhodčího nálezu sp. zn. 11/27/007 ze dne 2.8.2011 vyplývá, že tento Rozhodčí nález vydal rozhodce Mgr. František Kubečka, sídlem Šajdíkove Humence 231, Šajdíkove Humence 906 07 a rozhodl o přiznání částky 334.659,00 s příslušenstvím, dále o povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši 131.496,71 Kč, zamítnutí části smluvní pokuty ve výši 2.445.029,--Kč. Zároveň bylo též rozhodnuto o nákladech řízení, sestávajících z částky 39.336,--Kč za rozhodčí poplatek a správní paušál a částka 56.736,--Kč za právní zastoupení.

Z Rozhodčího nálezu dále vyplývá, že rozhodce přijal funkci 7.7.2011 podle z.č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a dle § 3 odst. 2 Jednacího řádu rozhodčího řízení rozhodců ad hoc vydaného Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. Rozhodčí nález neobsahuje odůvodnění

Soud se nejprve zabýval naplněním předpokladu úspěšnosti žaloby ve smyslu ust. insolvenčního zákona. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, když v insolvenčním řízení bylo ve smyslu ust. § 136 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) rozhodnuto o úpadku, zároveň byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Insolvenční správce popřel pohledávku, která je předmětem sporu co do pravosti v přezkumném řízení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o pohledávku, která byla do přezkumu zařazena jako vykonatelná, byl povinen podat ve smyslu ust. § 199 ins. zákona žalobu popírající správce ve lhůtě do 30 dnů od přezkumného jednání, žaloba byla podána 4.6.2012, tedy včas, když přezkumné jednání se konalo 16.5.2012. V žalobě dle ust. § 199 odst. 3 ins. zákona uplatnil žalobce proti popřené pohledávce pouze ty skutečnosti, pro které pohledávku popřel, tedy tu skutečnost, že nárok na náklady řízení, které byly přiznány Rozhodčím nálezem vydaným na základě neplatné rozhodčí doložky řádně nevznikl. Zároveň je třeba konstatovat, že správce v souladu s ust. § 199 odst. 2 ins. zákona uplatnil jako důvod popření skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání rozhodčího nálezu, když dlužník v předcházejícím řízení námitku neexistence nákladů řízení neuplatnil

Pokud se týká nároku samého, soud posuzoval následující skutečnosti:

1) Zda se jedná o cizí Rozhodčí nález a v případě že ano, zda je tento na území našeho státu uznán

2) Zda je dán důvod neplatnosti Rozhodčího nálezu ve smyslu ust. § 31 z.č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení (ZRŘ)

3) Zda insolvenční správce mohl úspěšně popřít vykonatelnou pohledávku přiznanou

Rozhodčím nálezem, aniž by dlužník v rozhodčím řízení uplatnil námitku neplatnosti ve smyslu ust. § 33 ZRŘ. ad 1) Soud dospěl k názoru, že v daném případě se jedná o cizí Rozhodčí nález, vzhledem k tomu, že byl vydán rozhodcem se sídlem Šajdíkove Humence, tedy ve Slovenské republikce. Ve smyslu ust. § 123 odst. 3 z.č. 91/2012 zákona o mezinárodním právu soukromém (ZMPS) účinném od 1.1.2014 se pro řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona použijí i nadále ustanovení dosavadních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věci v uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. Ustanovení ohledně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů obsahoval ve znění účinném do 1.1.2014 ZRŘ v § 36 a násl. Dle ust. § 38 rozhodčí nálezy vydané v cizím státě budou v tuzemsku uznány a vykonány jako tuzemské rozhodčí nálezy, je zaručena vzájemnost. Dle ust. § 39 ZRŘ cit. zák. uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu však bude odepřen, jestliže a) rozhodčí nález není podle práva státu, v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný b) rozhodčí nález, je stížen vadou uvedenou v § 31 ZRŘ c) rozhodčí nález odporuje veřejnému pořádku.

Dle ust. § 40 cit. zák. ZRŘ uznání cizího rozhodčího nálezu se nevyslovuje zvláštním rozhodnutím. Cizí rozhodčí nález se uznává tím, že se k němu při zachování podmínek § 39 přihlédne.

Z výše uvedených ustanovení tedy vyplývá, že uznání rozhodčího nálezu není třeba vyslovit zvlášním rozhodnutím a proto, aby k němu soud přihlédl, nesmí být mj. ztížen vadou uvedenou v ust. § 31 ZRŘ. ad 2) Na základě výše uvedených závěrů soud tedy přisoupil k posouzení, zda je rozhodčí nález ztížen vadou, uvedenou v § 31 ZRŘ. V daném případě obsahovala rozhodčí doložka, pokud se týká určení rozhodce tak, že strany pověřují Unii pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s., aby jej určila podle Jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného touto Unií a zveřejněného na internetové adrese www.urmr.cz, přičemž rozhodce bude ke dni doručení žaloby zapsán v seznamu rozhodců vedeném Unií. Unie je jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku obchodní společností, která není stálým rozhodčím soudem (§13 zákona o rozhodčím řízení). Není tak oprávněna vydávat statuty a řády obdobně jako stálé rozhodčí soudy zřízené na základě zákona. Pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem vykonavá činnosti, které spadají výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o jednání odporující zákonu. Rozhodčí smlouva je tak neplatná podle ust. § 39 občanského zákona (platném a účinném do 1.1.2014) pro rozpor se zákonem. V tomto soud odkazuje též na sjednocující judikaturu Nejvyššího soudu-rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.5.2011 sp. zn. 31 Cdo 1945 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a nálezů pod č. 121/2011. Soud též odkazuje na další judikaturu

Nejvyššího soudu, která je v posuzování této skutečnost konzistentní. Např. 23 Cdo 3737/2011 ze dne 27.2.2013, ve kterém je zdůrazněn názor vyslovený ve výše citovaném rozhodnutím, tedy, že jestliže subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím a mediačním řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudu, jde o zcela zřejmý a logicky odvoditelný úmysl odporující zákonu.

Vzhledem k tomu, že ustanovení § 39 písm. p/ ZRŘ stanoví , že uznání (nebo výkon) cizího rozhodčího nálezu bude odepřeno, jestliže je rozhodčí nález ztížen vadou uvedenou v § 31 a v daném případě Rozhodčí nález touto vadou ztížen je, neboť Rozhodčí smlouva je ve smyslu ust. § 31 písm. b/ neplatná z jiných důvodů (pro rozpor s ust. § 39 občanského zák.) soud v daném případě není oprávněn tento cizí rozhodčí nález uznat. Pokud žalobce uplatnil pohledávku, která vznikla na základě takového Rozhodčího nálezu vzhledem k tomu, že se jedná o náklady řízení přiznané tímto rozhodčím nálezem, pak je třeba konstatovat, že pohledávka žalobce nevznikla., neboť nárok na náklady řízení vzniklá ve smyslu ust. § 30 ZRŘ ve spojení s ust. § 142 a násl. o.s.ř. pravomocným rozhodnutím o nákladech řízení. Vzhledem k tomu, že je odepřeno uznáního tohoto cizího rozhodčího nálezu, nelze mít za to, že nárok na náhradu nákladů řízení vznikl.

Z výše uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl. ad3) Vzhledem k výše uvedenému již je nutno konstatovat, že insolvenční správce byl oprávněn popřít pohledávku žalobce přiznanou cizím Rozhodčím nálezem. Avšak i v případě, že by se nejednalo o cizí Rozhodčí nález, zastává soud názor, že v insolvenčním řízení lze podrobit přezkumu vykonatelné pohledávky, tedy soud je oprávněn přezkoumávat i rozhodčí nález (rozhodčí doložku) a to ve smyslu ust. § 199 ins. zák. Popěrné právo vůči přihlášené vykonatelné pohledávce má insolvenční správce na základě výše citovaného ustanovení, dále dlužník i věřitelé (§ 200 odst. 6 ins. zákona). I v případě, že by se nejednalo o cizí rozhodčí nález, soud by z důvodů vedených pod bodem 2 ohledně neplatnosti rozhodčí smlouvy žalobě vyhověl. V souvislosti s názorem ohledně možnosti přezkoumání Rozhodčího nálezu (rozhodčí doložky) v incidenčním sporu soud poukazuje též na právní názor vyslovený v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 2 VSPH 129/2011-77 ze dne 22.12.2011.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl plně úspěšný žalobce, kterému vznikly náklady za zastoupení advokátem, a to za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení) dle § 9 odst. 1 z.č. 177/1996 Sb. ve znění do 10.1.2014 po 1.000,--Kč, tj. 2.000,--Kč, účast na jednání 11.9.2014, tj. 1x 1.500,--Kč dle § 9 odst. 1 z.č. 177/1996 Sb. ve znění z.č. 390/2013 Sb. k tomu DPH 21 %, tj. 745,--Kč, dále 3x paušál 300,--Kč tj. 900,--Kč a k tomu DPH ve výši 21 %, tj. 189,--Kč, celkem náklady řízení 5.324,--Kč .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí .

Krajský soud v Brně dne 11.9.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Mikolajková, v.r. Eliška Šobová samosoudce