26 Cdo 879/2002
Datum rozhodnutí: 13.06.2002
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 879/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Hany Müllerové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně J. K., proti žalovanému J. K., o zrušení práva společného nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 2 C 136/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. února 2002, č. j. 8 Co 2584/2001-55, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 28. 2. 2002, č. j. 8 Co 2584/2001-55, potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 20. 4. 2001, č. j. 2 C 136/2001-7, kterým Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu č. 2, sestávajícímu se ze 4 pokojů, kuchyně a příslušenství v domě č. p. 803 v P., určil, že byt bude jako členka družstva výlučně užívat žalobkyně, a žalovanému uložil byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (nezastoupen advokátem) dovolání, ve kterém vyslovuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu. Namítá, že odvolací soud nevycházel ze skutkové podstaty věci , že nepřihlédl k důkazům, které předložil, a že byl též porušen paragraf 705 občanského zákona . Navrhl, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) konstatuje, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, pokud sám nemá právnické vzdělání. Toto ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.

Usnesením ze dne 3. 4. 2002, č. j. 2 C 136/2001-64, vyzval soud prvního stupně žalovaného, aby si ve lhůtě třiceti dnů zvolil pro podání dovolání advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; současně jej poučil o možnosti zastavení dovolacího řízení, nebude-li výzvě vyhověno. Přestože toto usnesení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 4. 4. 2002 (viz dodejka na č. l. 64 verte spisu), dosud této výzvě nevyhověl.

Jak vyplývá z výše uvedeného, nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř., nebyl přes výzvu odstraněn. Nejvyšší soud proto podle § 243c a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalovaného zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení prokazatelné výlohy, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. června 2002

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu