26 Cdo 830/2017
Datum rozhodnutí: 10.04.2017
Dotčené předpisy: § 1040 o. z.



26 Cdo 830/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce V. M. , zastoupeného JUDr. Štěpánkou Šilhánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, V lipkách 775/1, proti žalovaným 1) J. K. a 2) V. K. , oběma zastoupeným JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem v Praze 3, Lucemburská 1599/13, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 41 C 452/2015, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2016, č. j. 70 Co 384/2016-118, takto:

I. Dovolání žalovaných se odmítá .

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Štěpánky Šilhánkové, advokátky se sídlem v Praze 5, V Lipkách 775/1.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 5. 2016, č. j. 41 C 452/2015-51 uložil žalovaným povinnost vyklidit bytovou jednotku zapsanou na LV 1234 v budově stojící na parcele č. 1857/13 a 1857/14, vše v katastrálním území K. pro obec P., a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalovaných Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, č. j. 70 Co 384/2016-118 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil ve znění, že žalovaní jsou povinni do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit a vyklizenou žalobci předat bytovou jednotku zapsanou na LV č. 1234 v budově stojící na parcele č. 1857/13 a 1857/14, vše v k. ú. K., obec P.; výrok o nákladech řízení potvrdil s tím, že náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokátky JUDr. Štěpánky Šilhánkové (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud dospěl k závěru, že nabytí vlastnictví příklepem ve veřejné dražbě provedené podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, je způsob nabytí vlastnictví, který nemůže být zpochybněn, a je tedy dána aktivní legitimace žalobce k podání žaloby na vyklizení podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z. ), za stavu, kdy žalovaní užívají předmětnou bytovou jednotku bez právního důvodu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů dále jen o. s. ř. , neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku aktivní legitimace žalobce v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn pod č. 10/2007 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3047/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4139/2010). Z uvedené judikatury plyne, že veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Nebylo-li tedy pravomocným soudním rozhodnutím určeno, že je veřejná dobrovolná dražba neplatná, nemůže být v této dražbě nabyté vlastnické právo vydražitele úspěšně zpochybňováno v řízení o určení vlastnictví k předmětu této dražby, v řízení o vydání (vyklizení) předmětu dražby nebo v jiném řízení, pro něž je významné (jako předběžná otázka) vlastnictví k předmětu dražby.

Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalovaných proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. odmítl.

Mají-li dovolatelé námitky proti průběhu insolvenčního řízení, které bylo s nimi vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 59 INS 14981/2010 a sp. zn. MSPH 59 INS 14997/2010, přehlíží, že tuto otázku jako bezpředmětnou odvolací soud neřešil (nelze-li zpochybnit vlastnictví žalobce, jsou pro posouzení věci bezvýznamné poměry jeho právních předchůdců).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. dubna 2017

JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu