26 Cdo 753/2015
Datum rozhodnutí: 22.07.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 2 o. s. ř., § 11 odst. 3 předpisu č. 72/1994Sb.



26 Cdo 753/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek pro dům Olomoucká 111 a 113, Šternberk , se sídlem v Šternberku, Olomoucká 1145/113, IČO 28607902, zastoupeného JUDr. Vilémem Králem, advokátem se sídlem v Štemberku, Olomoucká 1141/111, proti žalovanému Z. Š. , zastoupenému JUDr. Ondřejem Skalkou, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, o 50.364,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 19 C 226/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 15. dubna 2014, č. j. 12 Co 81/2014-114, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 15. 4. 2014, č. j. 12 Co 81/2014-114, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci (soud prvního stupně) ze dne 11. 9. 2013, č. j. 19 C 226/2013-48, ve výroku o věci samé, kterým uložil žalovanému zaplatit částku 50.364,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů před soudem prvního stupně a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen o. s. ř. (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť odvolací soud posoudil rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak, napadené rozhodnutí ani nespočívá na otázkách, které by nebyly v soudní praxi dovolacího soudu řešeny.

Vycházel-li odvolací soud při výpočtu dlužné částky z výše záloh a jejich vyúčtování ze stanov žalobce a z rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, neodchýlil se od ustálené judikatury (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do 31. 12. 2013, brání tomu, aby platnost usnesení přijatých shromážděním vlastníků jednotek byla posuzována v jiném řízení než v řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, a to ani jako předběžná otázka.

Námitkami, jimiž namítá, že řízení u odvolacího soudu bylo postiženo vadami, uplatnil dovolatel jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2015


JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu