26 Cdo 650/2015
Datum rozhodnutí: 19.11.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



26 Cdo 650/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu Doc. JUDr. Věrou Koreckou, CSc., ve věci žalobkyně D. H. , zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opatovická 4, proti žalované J. J. , zastoupené JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem Tábor, tř. 9. května 1282, o určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp.zn. 11 C 17/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky v Táboře, ze dne 22. července 2014, č.j. 15 Co 311/2014-69, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč, k rukám JUDr. Ladislava Novotného, advokáta se sídlem Tábor, tř. 9. května 1282, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :


K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 7. 2014, č.j. 15 Co 311/2014-69, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Táboře (soudu prvního stupně) ze dne 30. 4. 2014 č.j. 11 C 17/2014-37, jímž byla zamítnuta žaloba, aby bylo určeno, že jednostranné zvýšení nájemného, datované dnem 4. 9. 2012, je neplatné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dovolatelka) včasné dovolání, které však není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. dále jen o.s.ř. ), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která dosud nebyla vyřešena a nebo při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (§ 237 o.s.ř.), jak se dovolatelka mylně domnívá (uvádí-li v souvislosti s vymezením přípustnosti svého dovolání, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a zároveň věc byla posouzena v rozporu se stávající judikaturou ). Nejde ani o případ, kdy by napadené rozhodnutí záviselo na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (což ostatně dovolatelka ani netvrdí).

Podle 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnila, neboť dovolací námitky ve skutečnosti nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž odvolacímu soudu je vytýkána nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr o neexistenci oznámení pronajímatelky (žalované) o jednostranném zvýšení nájemného.

Přitom pomíjí, že zjišťuje-li soud obsah právního úkonu, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen obč. zák. ), jde o skutkové zjištění (srovnej /ve vztahu k obsahu smlouvy/ rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) vyšel ze správně zjištěného obsahu listiny datované dnem 4. 9. 2012 (tedy ze skutkové verze dovolatelky), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že žaloba je důvodná. Nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. listopadu 2015

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu