26 Cdo 616/2015
Datum rozhodnutí: 27.08.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



26 Cdo 616/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Ing. V. K. , proti povinné J. V. , zastoupené Mgr. Janem Valihrachem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Žižkova 1934/12, pro 480 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 15 Nc 6169/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočky v Jihlavě ze dne 27. 5. 2013, č. j. 54 Co 332/2013-67, takto:

Dovolání se odmítá .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 23. 11. 2012, č. j. 15 Nc 6169/2002-59, kterým Okresní soud v Jihlavě zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 26. 8. 2002, č. j. 15 Nc 6169/2002-7. Dospěl k závěru, že exekuční titul (směnečný platební rozkaz) byl povinné řádně doručen, stal se pravomocným a následně vykonatelným.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud při řešení právní otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. již dříve vyřešenou právní otázku je třeba posoudit jinak s ohledem na změnu rozhodovací praxe Ústavního soudu. Namítá, že z doručenky exekučního titulu nevyplývá, že při doručování byly dodrženy podmínky stanovené v § 47 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 12. 2000, tedy že by povinné byla zanechána zákonem vyžadovaným způsobem výzva o tom, že bude učiněn další pokus o doručení zásilky, když kromě otisku úředního razítka chybí i podpis doručovatele a údaj o tom, že bude (byl) učiněn další pokus o doručení. Povinná neměla objektivní možnost zjistit, že byl učiněn pokus o doručení zásilky, a tedy že uplynutím tří dnů od uložení se zásilka považuje za doručenou. Naopak mohla oprávněně vycházet z předpokladu, že má možnost zásilku vyzvednout v 15denní úložní lhůtě při zachování možnosti uplatnění opravných prostředků. Skutečnost, že následně zásilku osobně převzala, nemůže zhojit vady při doručování. Soudy nesprávně vyložily obsah doručenky a z provedeného důkazu učinily nesprávné skutkové a následně i nesprávné právní závěry. Poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2001, sp. zn. 26 Cdo 1061/2000, dle kterého je doručenka veřejnou listinou za předpokladu, že obsahuje všechny náležitosti, jež vyžaduje poštovní řád, tj. údaj o výzvě doručovatele na určitý den a podpis doručovatele, údaj o dni uložení zásilky na poště a razítko a podpis pověřeného pracovníka pošty. Dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 23. ledna 2008, sp. zn. I. ÚS 2568/07, podle něhož je překážkou zákonné fikce doručení i naplnění podmínky, že adresátu zanechaná výzva neobsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti či je uváděla nesprávně nebo chybně. S ohledem na nález ze dne 16. října 2012, sp. zn. Pl. ÚS 16/12, v němž Ústavní soud dovodil, že 3denní lhůta pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu odporuje ústavnímu pořádku, by bylo možné uvažovat též o změně výše uvedené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť v projednávaném případě v důsledku marného uplynutí této lhůty je dovozována právní moc a vykonatelnost exekučního titulu. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Z obsahu spisu vyplývá, že exekučním titulem, podle něhož byla exekuce na majetek povinné nařízena, je směnečný platební rozkaz Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 20. 4. 1999, č. j. 3 Sm 98/99-9. Usnesením téhož soudu ze dne 24. 5. 1999 (pravomocným ke dni 29. 6. 1999), č. j. 3 Sm 98/99-12, byly pro opožděnost odmítnuty námitky povinné proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu. Vrchní soud v Olomouci následně usnesením ze dne 19. 4. 2001 (pravomocným ke dni 4. 6. 2001), č. j. 7 Cmo 165/2000-24, odmítl odvolání povinné proti usnesení o odmítnutí námitek.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je exekuční soud v souladu s § 135 odst. 2 věty druhé o. s. ř. povinen vycházet z pravomocného rozhodnutí soudu v nalézacím řízení, kterým byla řešena otázka doručování exekučního titulu. Sám exekuční soud může otázku doručení exekučního titulu v rámci posuzování jeho formální vykonatelnosti zkoumat pouze v případě, že by v době jeho rozhodování ještě nebylo rozhodnuto o opravném prostředku proti exekučnímu titulu (v rámci něhož nalézací soud musí vyřešit i otázku doručení), eventuálně v případě, že by opravný prostředek v nalézacím řízení nebyl podán vůbec (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2010, sp. zn. 20 Cdo 5395/2008, usnesení ze dne 25. července 2012, sp. zn. 20 Cdo 1506/2010, usnesení ze dne 26. května 2011, sp. zn. 20 Cdo 973/2010).

Jestliže v projednávané věci byly nalézacím soudem jako opožděné pravomocně odmítnuty námitky povinné proti exekučnímu titulu z důvodu, že směnečný platební rozkaz byl povinné doručen 6. 5. 1999 a námitky byly po uplynutí lhůty k jejich podání podány až 20. 5. 1999 a tedy nalézací soud řešil především otázku, kdy a zda vůbec byl směnečný platební rozkaz doručen povinné pak je exekuční soud z tohoto závěru nalézacího soudu povinen vycházet a nepřísluší mu, aby se znovu doručením směnečného platebního rozkazu zabýval. Odvolací soud tedy rozhodl správně, pokud usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce potvrdil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. srpna 2015


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu