26 Cdo 568/2008
Datum rozhodnutí: 30.09.2009
Dotčené předpisy:





26 Cdo 568/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce m. B., proti žalované 1) A. T., zastoupené advokátkou, a 2) nezletilému F. T., zastoupenému justiční čekatelkou Krajského soudu v Ostravě, o 42.671,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 18 C 23/2006, o dovolání žalovaného 2) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. května 2007, č. j. 11 Co 255/2007-71, takto:


Dovolání se zamítá.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné (dále soud prvního stupně) 16. 1. 2006 domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 42.671,- Kč s příslušenstvím, neboť užívala v roce 2005 jeho obytnou buňku, aniž uhradila náklady za služby s jejím užíváním spojené. Podáním z 25. 4. 2006 vzal žalobce ohledně částky 10.000,- Kč žalobu zpět a podáním 28. 8. 2006 navrhl, aby do řízení přistoupil na straně žalované její nezletilý syn, který užíval buňku společně s ní.


Soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 10. 2006, č. j. 18 C 23/2006-34, výrokem pod bodem I. ohledně částky 10. 000,- Kč řízení zastavil, výrokem pod bodem II. připustil, aby na straně žalované přistoupil do řízení jako další účastník nezletilý F. T., a výrokem pod bodem III. vyzval žalobce k doplacení soudního poplatku.


K odvolání žalované 1) Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 16. 5. 2007, č. j. 11 Co 255/2007-71, usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. 10. 2006, č. j. 18 C 23/2006-34, v napadeném výroku pod bodem II. potvrdil.


Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 2) dovolání. Namítl, že mu v řízení nebyl ustanoven opatrovník podle § 30 občanského soudního řádu a že návrh žalobce na jeho přistoupení do řízení měl být zamítnut, neboť v obytné buňce bydlel se žalovanou 1), která je jeho matkou. Jako nezletilý ani jinou možnost neměl a navíc nemá žádný příjem ani majetek. Rozhodnutí nesleduje zájem dítěte a je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


Podle čl. II bodu 12 věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákona č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno 16. 5. 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb (dále opět o.s.ř. ).


Nejvyšší soud po zjištění, že přípustné dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.


Podle ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.


Žalobce má, jak vyplývá z dispoziční zásady ovládající zahájení sporného řízení, procesní právo navrhnout, aby do řízení přistoupil další účastník, přičemž souhlas žalovaného a toho, kdo má do řízení přistoupit, se nevyžaduje.


Výklad podávaný soudní praxí je ustálený v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v jeho důsledku nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalované, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, publikované pod č. 9 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002).


Žádný z těchto důvodů v dané věci přistoupení žalovaného 2) do řízení nebrání - žalobce se domáhá zaplacení peněžité částky za služby spojené s bydlením v jeho obytné buňce. Návrh na přistoupení žalobce učinil ještě před započetím dokazování. K otázce věcné legitimace se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze 7. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1421/2005, publikovaném na internetových stránkách www.nsoud.cz. Uvedl, že tím, zda další žalobce nebo žalovaný, jehož přistoupení do řízení žalobce navrhl, je ve věci legitimován, se soud při rozhodování o připuštění přistoupení do řízení nezabývá. Věcná legitimace účastníka řízení (na straně žalobce i žalovaného) je totiž jako otázka hmotněprávní předmětem dokazování, soud ji může řešit na základě výsledků dokazování a jen v souvislosti s rozhodováním ve věci samé (v rozhodnutí, kterým se řízení končí).


Neobstojí ani námitka žalovaného 2) ohledně jeho zastoupení. Ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 92/1964 Sb., zákona o rodině, pro možnou kolizi zájmů nemůže být žalovaný jako nezletilé dítě zastoupen matkou - žalovanou 1), která je jeho zákonnou zástupkyní. Kolizní opatrovnicí žalovaného 2) k jeho zastupování v řízení byla podle § 37 odst. 2 zákona o rodině soudem prvního stupně ustanovena usnesením ze dne 28. 11. 2007, č. j. P 721/2004-82, JUDr. P. K., justiční čekatelka Krajského soudu v Ostravě .


Protože v řízení nedošlo ani k jiným vadám, vyjmenovaným v § 242 odst. 3 o.s.ř., Nejvyšší soud dovolání jako neopodstatněné zamítl (§ 243b odst. 2 o.s.ř.).


Nejvyšší soud nerozhodoval o nákladech (dovolacího) řízení, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 30. září 2009


JUDr. Marie R e z k o v á, v. r.


předsedkyně senátu