26 Cdo 554/2014
Datum rozhodnutí: 29.07.2015
Dotčené předpisy: § 274 písm. e) o. s. ř.



26 Cdo 554/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D, a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné H. B. , zastoupené Mgr. Erikem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1568/23, proti povinnému Ing. M. P. , za účasti bývalé manželky povinného Mgr. I. P., zastoupené Mgr. Milanem Partíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 32, pro 31 625 655 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 57 EXE 753/2010, o dovolání bývalé manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2013, č. j. 29 Co 246/2012-244, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2013, č. j. 29 Co 246/2012-244, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 10. 1. 2012, č. j. 57 EXE 753/2010-203, zamítl návrh Mgr. I. P. na částečné zastavení exekuce co do prodeje nemovitostí a movitých věcí (odstavec I. výroku) a navrhovatelce uložil povinnost zaplatit oprávněné na náhradě nákladů řízení částku 6 240 Kč (odstavec II. výroku). V odůvodnění usnesení soud prvního stupně vylíčil jednotlivé provedené důkazy a uzavřel, že není naplněn žádný z důvodů pro zastavení exekuce podle § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále vesměs o. s. ř. ). Vzal za prokázané (písemnými smlouvami o půjčce), že původní věřitel J. J., který své pohledávky vůči povinnému řádně postoupil oprávněné, na základě tří smluv ve znění dodatků v hotovosti předal vymáhanou částku povinnému, jenž půjčky doposud nevrátil. Na existenci smluv o půjčce nemá žádný vliv případné porušení devizových předpisů J. J., který půjčované částky dovezl do České republiky v amerických dolarech a po dohodě s povinným převedl na české koruny. Soud proto podmínky dovozu finančních prostředků důkazně nezjišťoval a pro nadbytečnost neprovedl rovněž výslech svědka J., od něhož měl důkazně čtené čestné prohlášení s ověřeným podpisem. Smlouvy o půjčce prokazují, že nárok J. J. má oporu v hmotném právu. Půjčky povinný uznal v notářském zápisu Mgr. Gajané Rezkové ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. NZ 122/2007, N 133/2007 (dále rovněž exekuční titul ), vykazujícím zákonné náležitosti dle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zakládajícím domněnku existence dluhu, která nebyla provedenými důkazy vyvrácena. Právo na náhradu nákladů řízení, jejichž výši určil dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. a dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., soud prvního stupně přiznal oprávněné podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Městský soud v Praze (dále odvolací soud ) napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně s tím, že námitky Mgr. I. P. (neúplně zjištěný skutkový stav ve spojení s opomenutím řady důkazních návrhů dovolatelky, nelogické a nedostatečné odůvodnění usnesení soudu prvního stupně) nemohou mít na věcnou správnost rozhodnutí vliv. Závěrem odvolací soud konstatoval, že o náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto v dalším průběhu exekučního řízení (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů dále exekuční řád ).

Proti usnesení odvolacího soudu podala bývalá manželka povinného dovolání, jehož přípustnost dovozuje z toho, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu zabývající se opomenutými důkazy. Odvolací soud při rozhodování věci pominul stěžejní odvolací námitky dovolatelky, takže právní posouzení věci je neúplné a tudíž nesprávné (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Odo 210/2003 a sp. zn. 20 Cdo 4888/2008). Důvodem dovolání je nesprávný právní názor odvolacího soudu ohledně platnosti exekučního titulu a opodstatněnosti vymáhaného nároku v hmotném právu. Vydání napadeného rozhodnutí předcházely zmatečnostní vady řízení, které dovolatelka konkretizovala tak, že odvolací soud ve věci samé rozhodl bez nařízení jednání, a tudíž v rozporu s procesními předpisy, nenapravil chybné rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, o nichž je oprávněn rozhodovat jen soudní exekutor, a účastníky poučil o podmínkách dovolání podle neúčinné procesní normy. Ve zbylé části dovolání (včetně doplnění dovolání ze dne 22. 5. 2013) dovolatelka specifikovala důvody, pro něž je exekuční titul neplatný (k takovému závěru dospěl ve věci výkonu rozhodnutí totožných účastníků Okresní soud v Prachaticích, který ve svém usnesení ze dne 16. 4. 2013, č. j. 3 E 37/2007-301, přiléhavě odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 376/2003). Odvolací soud (a rovněž soud prvního stupně) se nevypořádal se skutečností, že oprávněná a povinný jsou životními partnery (mají spolu tři děti), což je významné ve světle toho, že 100 milionový závazek uznaný povinným má vést k poškození bývalé manželky povinného . Dovolatelka proto navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí (případně i usnesení soudu prvního stupně) zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání nesouhlasila s argumentací dovolatelky, že by odvolací soud při svém rozhodování pominul její stěžejní odvolací námitky a nevypořádal se s nimi. Odvolací soud dle jejího názoru rovněž postupoval v souladu se zákonem bez nařízení jednání, neboť nerozhodoval ve věci samé (§ 214 odst. 2 písm. c o. s. ř.). Partnerství oprávněné a povinného nemůže hrát žádnou roli při zkoumání skutečnosti, že J. J. a povinný uzavřeli smlouvy o půjčkách. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud (viz § 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.) dále opět o. s. ř. .

Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným účastnicí exekučního řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo skončeno odvolací řízení, a je přípustné (§ 237 o. s. ř.), neboť při řešení otázky vykonatelnosti notářského zápisu se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle níž je uvedený titul vykonatelný, má-li základ v hmotném právu.

Dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotněprávní povahu. Jde o jednu z náležitostí, kterou musí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl ve smyslu ustanovení § 274 písm.e) o. s. ř. z materiálního hlediska vykonatelný. Dohoda oprávněné a povinné osoby tedy sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu. V notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti se neuvádí (protože to nepatří k jeho obsahovým náležitostem) hmotněprávní úkon, ať jednostranný, dvoustranný nebo vícestranný, bez ohledu na to, zda se týká vzniku právního vztahu nebo jeho změny, popřípadě uznání dluhu, o jehož splnění jde. I když je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti titulem pro soudní výkon rozhodnutí, není - jak vyplývá ze znění § 274 písm. e) o. s. ř. - rozhodnutím a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje. Má povahu veřejné listiny (srov. § 6 not. ř.) a není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a pro všechny orgány, jaké mají například rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení (srov. § 159 o. s. ř.). Skutečnost, že se osoba povinná zavázala poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění a že dohoda o tom byla uvedena v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti, rovněž nepředstavuje překážku, která by bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci náleží projednání takové věci.

Z uvedeného vyplývá, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro soudní výkon rozhodnutí vykonatelný; notář jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2001, pod číslem 15/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2014 sp. zn. 21 Cdo 3266/2013, publikované pod číslem 62/2014 Sbírky Soudních rozhodnutí a stanovisek).

Je tak zřejmé, že právě materiální podstatou smluv o půjčce, uzavřených mezi původním věřitelem J. J. a povinným, se odvolací soud měl se znalostí podstatného rozporu tvrzení účastníků důsledně zabývat, primárně provedením a hodnocením navržených důkazů, které dovolatelka specifikuje. Jestliže tak neučinil, jeho právní závěr, že uznání dluhu povinným v notářském zápise je platné a že vymáhaný nárok má základ v hmotném právu, neobstojí a v konečném důsledku je nepřezkoumatelný.

S tím souvisí relevantní námitky dovolatelky, jejíž důkazní návrhy odvolací soud pominul a důkazní řízení ani neprovedl v souladu s § 254 odst. 8 o. s. ř., tedy nařízením ústního projednání věci, posuzoval-li důvod zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (se zřetelem k § 52 odst. 1 exekučního řádu).

Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř.).

K dovolatelkou požadované změně zákonného soudce (senátu odvolacího soudu) dovolací soud neshledal jakýkoli důvod ve smyslu § 221 odst. 2 ve spojení s § 243b o. s. ř.

O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. července 2015


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu