26 Cdo 5166/2009
Datum rozhodnutí: 11.05.2011
Dotčené předpisy: § 711 odst. 5 obč. zák.




26 Cdo 5166/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců a) G. M. , a b) V. M. , .zastoupených JUDr. Robertem Jehne, advokátem se sídlem Praha 1, Školská 32, proti žalované městské části Praha 6 , se sídlem Praha 6, Čs. armády 23, zastoupené JUDr. Jiřím Linke, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 41/39, o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 17 C 22/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2009, č. j. 18 Co 495/2008-96, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč, k rukám JUDr. Jiřího Linke, advokáta se sídlem Praha 1, Vodičkova 41/39, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.


O d ů v o d n ě n í:
Žalobci napadli dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (soudu odvolacího) ze dne 7. 1. 2009, č.j. 18 Co 495/2008-96, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 13. 8. 2008, č.j. 17 C 22/2008-67, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) zamítl žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu č. 21 o velikosti 3+1, v 7. podlaží domu č.p. 136A v Radimově ulici, P., dané jim žalovanou dne 23. 11. 2007 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.); dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání především namítla, že dovolání není přípustné, vyjádřila nesouhlas s argumentací žalovaného a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 7. ledna 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen o.s.ř. ).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnými osobami účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů (§ 241 odst. 1 a 4 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle ustanovení § 243c odst. 2 o.s.ř. obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Žalobci dovoláním napadají rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, nejde tedy o přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.; dovolání tak může být přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).
Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a odst. 3 o.s.ř.) nebo existenci vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).
Z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) se podává, že námitky dovolatelů směřují proti postupu soudů obou stupňů, jímž dle názoru dovolatelů došlo k porušení jejich práva jednat před soudem ve své mateřštině. Z obsahového hlediska jejich tvrzení vystihuje zmatečnostní vadu řízení uvedenou v § 229 odst. 3 o.s.ř.
Ke zmatečnostním vadám řízení ovšem Nejvyšší soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.) a samy způsobilým dovolacím důvodem nejsou. Proto také nelze jejich prostřednictvím založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. 21 Cdo 496/2005).
K účinné ochraně práv účastníků řízení těmito vadami postižených slouží (tam, kde přípustnost dovolání není nebo nemusí být dána ani při uplatnění způsobilého dovolacího důvodu) jiný mimořádný opravný prostředek, totiž žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 a násl. o.s.ř.), která ostatně, jak uvádí dovolatel, byla rovněž uplatněna.
Je tedy zřejmé, že dovolání žalobců směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalobce, jejichž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalované vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (§ 2 odst. 1, § 7 písm. d/ ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jakož i z DPH ve výši 20 %, tj. 360,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. května 2011 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu