26 Cdo 5115/2014
Datum rozhodnutí: 05.02.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



26 Cdo 5115/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně R. P. , zastoupené opatrovníkem L. L., zastoupené Mgr. Olgou Hudcovou, advokátkou se sídlem v Rozstání 77, proti žalovaným 1) V. S. , 2) PhDr. J. S. , zastoupeným Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem se sídlem v Olomouci, třída Svobody 645/2, o 181.656,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 488/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 26. června 2014, č. j. 12 Co 172/2014-193, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 26. 6. 2014, č. j. 12 Co 172/2014-193, odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. dále jen o. s. ř. ), neboť dovolatelka v něm nevylíčila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.), přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka neuvedla žádný relevantní údaj vztahující se k přípustnosti dovolání. V dovolání sice v tomto směru ohlásila, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (co do posouzení promlčení nároku) a která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (co do povinnosti žalobkyně platit nevyúčtované zálohy na služby spojené s užíváním bytu) , avšak na řešení uvedených otázek rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Uvádí-li, že dovolacím soudem je rozhodována rozdílně otázka výše nájemného v případě, kdy platně uzavřený nájemní poměr je následně měněn neplatnými nájemními smlouvami , neodkázala v této souvislosti na žádnou konkrétní rozdílnou rozhodovací praxi dovolacího soudu. Tato situace dovolacímu soudu znemožňuje, aby se uvedenou otázkou mohl blíže zabývat (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelka taktéž uplatnila nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím odvolacímu soudu vytkla vadu řízení (její dovolací námitky směřují k tomu, že odvolací soud nesplnil svou povinnost a nevypořádal se se všemi jejími argumenty uvedenými v průběhu řízení).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. února 2015
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu