26 Cdo 4684/2016
Datum rozhodnutí: 03.05.2017
Dotčené předpisy: § 711a odst. 1 písm. b) obč. zák. ve znění do 31.10.2011, § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



26 Cdo 4684/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně Rybníkářství Pohořelice a. s. , se sídlem v Pohořelicích, Vídeňská 717, IČO 46961062, zastoupené JUDr. Františkem Karešem, advokátem se sídlem v Břeclavi, Sladová 2382/8, proti žalovanému M. H. , zastoupenému JUDr. Josefem Čechem, advokátem se sídlem v Blansku, Wolkerova 692/2, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 180/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. října 2015, č. j. 19 Co 558/2014-143, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 21. 10. 2015, č. j. 19 Co 558/2014-143, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi (soud prvního stupně) ze dne 11. 3. 2014, č. j. 5 C 180/2010-121, kterým přivolil k výpovědi z nájmu tam specifikovaného bytu (danou v žalobě ze dne 9. 7. 2010) s tím, že tříměsíční výpovědní doba počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, a uložil žalovanému vyklidit byt a předat ho do patnácti dnů po zajištění přiměřeného náhradního bytu; změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. , neboť závěr odvolacího soudu (i soudu prvního stupně), že k přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle § 711a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 10. 2011 (dále jen obč. zák. ), postačí zjistit úmysl pronajímatele zaměstnat osobu, se kterou ještě ani neuzavřel pracovní smlouvu, která může vykonávat i práce odlišné než nájemce, kterému je dávána výpověď, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2278/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 26 Cdo 1990/2001, uveřejněný pod číslem 24/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž není důvod se odchýlit.

Namítá-li dovolatel, že rozsudek odvolacího soudu je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1295/2005, přehlíží, že toto rozhodnutí se zabývá jiným výpovědním důvodem (výpověď nájmu bytu, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostor chce tento byt užívat), vychází tedy i z jiného skutkového stavu a jeho závěry tak nelze v dané věci aplikovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. května 2017

JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu