26 Cdo 457/2015
Datum rozhodnutí: 01.10.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 241a odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



26 Cdo 457/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné FRYMIS, a. s. se sídlem ve Frýdku-Místku, Slezská č. 2766, identifikační číslo osoby, zastoupené JUDr. Taťánou Přibilovou, advokátkou se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova č. 894/17, proti povinnému Ing. R. K. , zastoupenému JUDr. Kateřinou Vodičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 792/40, pro 47 835 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 33 EXE 2621/2011, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2013, č. j. 11 Co 478/2012-103, takto:

Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2013, č. j. 11 Co 478/2012-103, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. ledna 2012, č. j. 33 EXE 2621/2011-41, jímž byla vyslovena místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 2 v této věci a rozhodnuto o postoupení věci Okresnímu soudu Praha západ k dalšímu řízení, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)
dále jen o. s. ř. , odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. Podstata námitek dovolatele spočívá v nesouhlasu s právním posouzením podmínek řízení, resp. místní příslušností exekučního soudu, zejména namítá, že se odvolací soud s námitkou místní nepříslušnosti vypořádal pouze formálně. Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž patří i dovolatelem vytýkaná neúplnost skutkového zjištění o faktickém pobytu povinného, však nejsou způsobilým důvodem dovolání přípustného podle ustanovení § 237 o. s. ř., jelikož k těmto vadám dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné. Nehledě na to, že za situace, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o nařízení exekuce na majetek povinného usnesením Okresního soudu Praha západ ze dne 14. února 2012, č. j. 216 EXE 5323/2012
-46, a dovolatelovo dovolání proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 15. března 2013, č. j. 17 Co 329/2012-114, kterým bylo usnesení exekučního soudu potvrzeno, bylo odmítnuto, je námitka místní nepříslušnosti již bezpředmětná.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. října 2015 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu