26 Cdo 4485/2014
Datum rozhodnutí: 24.02.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



26 Cdo 4485/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce G. A. , zastoupeného Mgr. Tomášem Mařatkou, advokátem se sídlem v Praze 1 Josefově, Dušní 8/11, proti žalovaným 1/ JUDr. V. H. a 2/ J. S. , zastoupených JUDr. Zbyňkem Pražákem, advokátem se sídlem v Krásné Lípě, Jugoslávská 112/23, o zaplacení částky 94.992,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 33 EC 132/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2014, č. j. 19 Co 453/2013-85, ve spojení s usnesením ze dne 3. března 2014, č. j. 19 Co 453/2013-94, takto: I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku Městského soudu v Praze (odvolacího soudu) ze dne 8. ledna 2014, č. j. 19 Co 453/2013-85, ve spojení s usnesením ze dne 3. března 2014, č. j. 19 Co 453/2013-94, odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./ dále opět jen o. s. ř. ), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř., přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Zejména nelze přehlédnout, že dovolatel v dovolání uplatnil především nezpůsobilé důvody, jimiž jednak brojil proti způsobu hodnocení důkazů (konkrétně znaleckého posudku) odvolacím soudem a jednak namítl vady (odvolacího) řízení. K jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (stejně jako k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř.) však dovolací soud přihlédne jen v případě přípustného dovolání; samy o sobě přípustnost dovolání nezakládají.

Prostřednictvím námitek podřaditelných pod (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (podle § 241a odst. 1 o. s. ř.) dovolatel předložil k dovolacímu přezkumu řešení (hmotněprávních) otázek týkajících se možnosti přiznání uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013, a posouzení vzdání se tohoto nároku v rozporu s ustanovením § 574 odst. 2 téhož zákona. Jestliže však ve vztahu k takto nastoleným otázkám náležitě nevylíčil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.), pak tato situace dovolacímu soudu znemožňuje, aby se uvedenými otázkami mohl blíže zabývat (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (resp. jeho části), aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2015


JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu