26 Cdo 4423/2014
Datum rozhodnutí: 11.08.2015
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012



26 Cdo 4423/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek Podlesí 541, Hodkovice n. Moh. , se sídlem v Hodkovicích nad Mohelkou, Podlesí 541, IČO 25459015, zastoupeného Mgr. Vladislavem Šintákem, advokátem se sídlem v Liberci, 8. března 12, proti povinným 1. J. Š. , 2. M. Š. , zastoupeným Mgr. Liborem Čechem, advokátem se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 508, pro 119.906,60 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Soni Karasové, Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. 36 EX 1069/2007, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 8. února 2012, č. j. 35 Co 501/2011-187, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:


Povinní napadli dovoláním usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci (odvolací soud) ze dne 8. 2. 2012, č. j. 35 Co 501/2011-187, kterým potvrdil usnesení soudní exekutorky ze dne 27. 9. 2011, č. j. 36 EX 1069/2007-162, jímž udělila po provedeném dražebním jednání vydražitelce P. R. příklep na vydraženou nemovitost tam specifikovanou bytovou jednotku.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř. ).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu ve věci příklepu ve výkonu rozhodnutí (exekuce) je upravena v § 238a odst. 1 písm. d), § 237 odst. 1 písm. b), c) o. s. ř. Podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. není dovolání přípustné (usnesení soudu prvního stupně bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci), a protože napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam, není přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl.ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Dovolatelé zpochybnili správnost závěru odvolacího soudu, že exekuční titul i rozhodnutí vydaná v průběhu exekuce jsou v právní moci a jsou vykonatelná, a že předmětem dražby byla jednotka ve vlastnictví povinných. Tato otázka však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. Při jejím řešení se totiž odvolací soud neodchýlil od ustálené judikatury, podle níž vady v označení účastníků v exekučním titulu nejsou na újmu jeho vykonatelnosti, je-li možné z něj bez pochybností dovodit (jako v tomto případě), komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1020/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod č. 25, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2101/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 6/1999 pod č. 62). Ani případná záměna čísla vydražené jednotky není otázkou, s níž by mohl být spojen zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. V řízení nebylo pochyb, že povinní vlastní v předmětném domě jen jednu jednotku, v exekučním řízení tak k žádné záměně jednotek nemohlo dojít (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 1999, sp. zn. 2 Cdon 1236/97, uveřejněné pod číslem 16/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Závěr odvolacího soudu, že vydražená jednotka byla ve vlastnictví povinných, odpovídá i zjištěním učiněným v průběhu řízení.

Přípustnost dovolání tedy nelze z pohledu uplatněných dovolacích námitek dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. srpna 2015


JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu