26 Cdo 4222/2016
Datum rozhodnutí: 05.12.2016
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř., § 104 odst. 2 o. s. ř.



26 Cdo 4222/2016
26 Cdo 4224/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobců a/ L. B. , b/ B. F. , c/ D. H. , d/ J. H. , e/ J. H. , f/ P. H. , g/ V. H. , h/ H. J. , ch/ RNDr. D. P. , i/ A. S. , j/ T. S. , k/ MUDr. J. T. , l/ PhDr. E. W. , všech zastoupených JUDr. Václavem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 10 Strašnicích, Gutova 3297/4, proti žalovanému M. N. , o zaplacení částky 69.251,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 76/2014, o dovoláních žalovaného proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. června 2015, č. j. 21 Co 216/2015-100, a ze dne 9. května 2016, č. j. 21 Co 186/2016-151, takto:

Dovolací řízení se zastavují .
Odůvodnění:


K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 8. června 2015, č. j. 21 Co 216/2015-100, potvrdil usnesení ze dne 6. května 2015, č. j. 38 C 76/2014-87, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení.

K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 9. května 2016, č. j. 21 Co 186/2016-151, potvrdil usnesení ze dne 29. března 2016, č. j. 38 C 76/2014-141, kterým soud prvního stupně zamítl jeho žádost o osvobození od soudních poplatků.

Proti oběma usnesením odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) nezastoupen advokátem dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání byla podána včas osobou k tomu oprávněnou účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen o.s.ř. ), avšak nejsou dány podmínky pro jejich věcné projednání.
Podle § 241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( § 138 ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle § 30 odst. 2 o.s.ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Vzhledem k tomu, že dovolatel podal (včasná) dovolání proti usnesením, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jimiž mu soud prvního stupně nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudil, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o.s.ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení § 30 o.s.ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

V posuzovaném případě nebyl dovolatel, který je fyzickou osobou, při podání dovolání proti usnesením odvolacího soudu zastoupen advokátem. Rozhodovací praxe dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit, je ustálena v názoru, že účastník je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, z 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo z 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Dovolací soud s přihlédnutím k obsahu spisu sdílí názor, který odvolací soud (soud prvního stupně) přijal v obou napadených usneseních, že dovolatel hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry (pouhá potvrzení Úřadu práce České republiky na č. l. 85 a 139, aniž by byla doložena potvrzení o ostatních jeho příjmech či příjmech členů jeho rodiny a také o jejich výdajích, nejsou pro dokreslení jeho celkových majetkových poměrů dostačující) tak, aby mu mohlo být zcela výjimečně ze závažných důvodů přiznáno osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o.s.ř. Přitom o povinnosti uvedené poměry doložit byl poučen při jednání u soudu prvního stupně dne 25. března 2015; povinnost předložit potvrzení k bodům III. a IV. prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech vyplývala přímo z tohoto prohlášení viz č. l. 84 a 138 spisu. Za této situace nelze u něj pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu ustanovení § 30 o.s.ř. Jelikož dovolatel ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 13. července 2016, č. j. 38 C 76/2014-160), která mu byla doručena (postupem podle § 49 odst. 4 o.s.ř.) dne 22. července 2016, neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu - § 243f odst. 2 o.s.ř.; viz rovněž odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. října 2016, sp. zn. II. ÚS 849/16) dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadená rozhodnutí odvolacího soudu nejsou rozhodnutími, jimiž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. prosince 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu