26 Cdo 3956/2016
Datum rozhodnutí: 17.01.2017
Dotčené předpisy: § 243b o. s. ř., § 104 odst. 1 o. s. ř.



26 Cdo 3956/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelky S. S. , F.-M., o nejasné podání, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 20 Nc 1/2015, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. října 2015, č. j. 57 Co 465/2015-62, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatelka doručila dne 9. června 2015 Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku (soudu prvního stupně) podání datované dnem 8. června 2015 (dále jen podání ze dne 8. června 2015 ). V něm požadovala, aby soud zahájil řízení ve věci přidělení bytu po jejím zemřelém druhovi J. O., který byl nájemcem družstevního bytu. V této souvislosti se domáhala, aby bylo přezkoumáno, zda zákonný dědic T. O. byl biologický syn zesnulého otce J. O. V uvedeném návrhu však v rozporu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o. s. ř. ) scházelo náležité vylíčení rozhodujících skutečností a nebylo z něj ani patrno, kdo je žalován a čeho se vlastně ve skutečnosti navrhovatelka domáhá. Současně v návrhu požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
K odvolání navrhovatelky Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 29. října 2015, č. j. 57 Co 465/2015-62, potvrdil usnesení ze dne 18. června 2015, č. j. 20 Nc 1/2015-51, kterým jí soud prvního stupně nepřiznal (ani částečné) osvobození od soudních poplatků a neustanovil jí zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka (dovolatelka) nezastoupena advokátem dovolání.
Po podání dovolání soud prvního stupně usnesením ze dne 7. ledna 2016, č. j. 20 Nc 1/2015-93, odmítl postupem podle § 43 odst. 2 o. s. ř. podání ze dne 8. června 2015 (jako návrh, kterým se zahajuje řízení) a rozhodl o nákladech řízení. Citované usnesení bylo navrhovatelce doručeno dne 11. ledna 2016 (viz doručenku na č. l. 94 verte spisu) a jelikož jej v zákonné patnáctidenní lhůtě (o níž byla soudem prvního stupně řádně poučena) nenapadla odvoláním, nabylo dne 27. ledna 2016 právní moci.
Za situace, kdy v důsledku odmítnutí návrhu na zahájení řízení bylo řízení ve věci samé pravomocně skončeno, je z povahy věci bezpředmětné rozhodovat o dovolání proti usnesení odvolacího soudu (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně), jímž nebylo vyhověno dovolatelčiným žádostem o přiznání (byť částečného) osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Pravomocným skončením řízení, lhostejno zda meritorním či nemeritorním, totiž zásadně končí možnost soudu rozhodovat o průběžných procesních návrzích účastníků takového (skončeného) řízení. Proto nelze účastníku po skončení řízení přiznat poplatkovou úlevu a ani mu ustanovit zástupce z řad advokátů.
Z uvedeného vyplývá, že v projednávaném případě nejsou splněny předpoklady pro meritorní projednání dovolání, jelikož v průběhu dovolacího řízení nastala neodstranitelná překážka spočívající v nedostatku trvajícího řízení ve věci samé. Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil podle § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 o. s. ř., aniž se z důvodu nadbytečnosti zabýval nedostatkem povinného advokátního zastoupení dovolatelky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2014, sp. zn. 26 Cdo 2479/2014).
Jelikož jediným účastníkem dovolacího řízení byla navrhovatelka, nepřichází v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi účastníky.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 1. 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu