26 Cdo 3788/2015
Datum rozhodnutí: 09.11.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013, § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



26 Cdo 3788/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 3, Vinohradská 180/1632, identifikační číslo osoby 60197609, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému J. Ř. , K. L., zastoupenému JUDr. Stanislavem Klíčem, advokátem se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí 2/2, pro 157 732,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 48 EXE 5842/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 6. 2014, č. j. 84 Co 12/2014-24, takto:

Dovolání se odmítá . Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 4. 12. 2012, č. j. 48 EXE 5842/2012-12, kterým Okresní soud v Děčíně nařídil exekuci na majetek povinného podle svého pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu ze dne 15. 11. 2011, č. j. 12 EC 409/2011-5, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 157 732,25 Kč s příslušenstvím a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Podle názoru povinného je povinností soudu přezkoumávat otázky, které se týkají materiální a formální právní moci exekučního titulu. Uvádí, že soud se má návrhem povinného na zastavení výkonu rozhodnutí zabývat z úřední povinnosti, přičemž lze připustit, že pokud návrhy nejsou jednoznačné, jsou do jisté míry nepřezkoumatelné, ovšem tuto skutečnost bylo možné odstranit jiným úředním postupem soudu. Dále namítá, že exekuční titul je nesprávný, neboť je požadováno duplicitní plnění v případě příslušenství pohledávky (obchodní i zákonné úroky). Povinný dále uvádí, že na vymáhanou pohledávku již částečně plnil, což nebylo zohledněno. Závěrem navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle § 241a odst. 3 o. s. ř. se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Dovolatel nevymezil důvod dovolání v souladu s § 241a o. s. ř., ani neuvedl, v čem spatřuje splnění přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 až § 238a o. s. ř. a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. listopadu 2015 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu