26 Cdo 3691/2010
Datum rozhodnutí: 21.10.2010
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




26 Cdo 3691/2010
26 Cdo 3980/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně Agentury Praha 5 a. s. , IČ: 26776286, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 452/167, zastoupené JUDr. Natašou Tuvorovou, advokátkou se sídlem v Praha 9, K Sibiřině 185, proti žalovanému P. Ch. , zastoupenému obecným zmocněncem Ing. Přemyslem Chmelařem, narozeným 26. 12. 1963, bytem v Praze 5, Radlická 49, o 3.452,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 449/2003, o dovolání žalovaného proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2007, č. j. 21 Co 13/2007-124, a ze dne 27. listopadu 2009, č. j. 21 Co 524/2009-180, takto:

I. Dovolání se odmítají .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :


Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) usnesením z 25. 8. 2006, č. j. 11 C 449/2003-116, výrokem pod bodem II. uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovanému na nákladech řízení částku 760,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením z 24. 1. 2007, č. j. 21 Co 13/2007-124, usnesení soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a požádal, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce advokát.

Soud prvního stupně usnesením z 30. 3. 2009, č. j. 11 C 449/2003-166, návrh na ustanovení zástupce zamítl a k odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením z 27. 11. 2009, č. j. 21 Co 524/2009-180, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rovněž proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

Dovolání proti usnesením Městského soudu v Praze z 24. 1. 2007, č. j. 21 Co 13/2007-124, a z 27. 11. 2009, č. j. 21 Co 524/2009-180, nejsou přípustná (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, a usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006). Nejvyšší soud proto obě dovolání odmítl, a to dovolání proti usnesením Městského soudu v Praze z 24. 1. 2007, č. j. 21 Co 13/2007-124, podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (čl. II, bod 12. tohoto zákona) a dovolání proti usnesení z 27. 11. 2009, č. j. 21 Co 524/2009-180, ve znění uvedené novely. Nejvyšší soud dodává, že směřuje-li dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému není dovolání přípustné, nemusí být zvláštní podmínka dovolacího řízení spočívající v zastoupení dovolatele (§ 241 občanského soudního řádu) splněna (§ 241b odst. 2 občanského soudního řádu).

Podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 občanského soudního řádu by žalobkyni vůči žalovanému náležela náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jí však nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2010

JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu