26 Cdo 3669/2011
Datum rozhodnutí: 05.06.2012
Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř.




26 Cdo 3669/2011


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně L. S. S. , proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu v Hranicích, se sídlem Hranice, 28. října 565, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp.zn. 40 Nc 508/2008, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. května 2011, č. j. 12 Co 152/2011-94, č. j. 12 Co 153/2011-94 takto: I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci (soud odvolací) usnesením ze dne 30. 5. 2011, č. j. 12 Co 152/2011-94, č. j. 12 Co 153/2011-94, odmítl odvolání žalobkyně proti usnesením Okresního soudu v Přerově (soudu prvního stupně) ze dne 14. 4. 2010, č. j. 40 Nc 508/2008-67, a ze dne 16. 3. 2011, č. j. 40 Nc 508/2008-83, neboť v odvolacím řízení nebylo možno pro nedostatek náležitostí odvolání pokračovat (§ 43 o.s.ř ve spojení s § 211 o.s.ř.); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (nezastoupena advokátem) včasné dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) poté, co shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a také v § 239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle § 237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a odst. 1 a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., protože nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání (za obdobného použití § 237 odst. 1 a 3 o.s.ř.) přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoliv proti usnesení, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení. Lze proto uzavřít, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu § 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žaloba pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 837/2003, a ze dne 27. 9. 2007, sp.zn. 29 Odo 407/2007).
Za této situace Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. pro nepřípustnost odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1, 4 a § 241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému nevznikly (dle obsahu spisu) žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. června 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc
předsedkyně senátu