26 Cdo 3502/2011
Datum rozhodnutí: 20.02.2013
Dotčené předpisy: § 107 odst. 1 o. s. ř., § 104 o. s. ř.




26 Cdo 3502/2011
U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce M. P. , zemřelého, naposledy bytem v P. O., V. 97, proti žalovanému D. B. , bytem v P., n. Z. m. 1856, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 97/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 21. února 2011, č. j. 18 Co 28/2011-128, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 21. 2. 2011, č. j. 18 Co 28/2011-128, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích (soud prvního stupně) ze dne 14. 9. 2010, č. j. 6 C 97/2009-103, kterým zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu v ulici V. č.p. 97 v P. ze dne 27. 1. 2009 a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení a o nákladech ustanoveného zástupce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal včasné dovolání žalobce, jenž v průběhu dovolacího řízení dne 12. 11. 2011 zemřel.
Právní nástupnictví pro případ smrti nájemce bytu je upraveno v § 706 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen obč. zák. ), za podmínek zde stanovených může dojít k přechodu práva nájmu bytu na vyjmenované osoby, které by se staly i procesním nástupcem původního účastníka řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 2 Cdon 862/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 1997, pod číslem 53).
Při předběžném šetření v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 32 D 1878/2011, soud zjistil, že se zůstavitelem (dovolatelem) po dobu jednoho roku před jeho smrtí nežily ve společné domácnosti žádné osoby.
Protože dovolatel v době své smrti žil sám, jeho právo nájmu k předmětnému bytu skončilo (nebyly splněny podmínky, za nichž mohlo dojít k přechodu nájmu podle § 706 obč. zák.), nemá tak ani procesního nástupce, s nímž by mohlo být v dovolacím řízení pokračováno. Vzhledem k tomu, že žalovaný zemřel po vydání rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 19, § 103, § 104, § 107 odst. 1 a § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. 12. 2012). V souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal Nejvyšší soud dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodováno nebylo, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků ztratil způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat zbylému (jedinému) účastníkovi náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. února 2013
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu