26 Cdo 3444/2009
Datum rozhodnutí: 20.01.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 o. s. ř.



26 Cdo 3444/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce D., s. b.d., proti žalované L. H ., zastoupené advokátkou se sídlem Brno, Bratislavská 7, o zaplacení 9.067,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 41 C 202/2004, dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 21 Co 274/2006-142, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 25. 11. 2008, č. j. 21 Co 274/2006-142, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (soudu prvního stupně) ze dne 16. 11. 2005, č. j. 41 C 202/2004-79, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9.067,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím.

Vyjádření k dovolání podáno nebylo.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. listopadu 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen o. s. ř. ).

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením § 237 o. s. ř.

Dovolání však není podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství se přitom nepřihlíží.

V posuzované věci dovolatelka napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo rozhodnuto (v neobchodní věci) o částce 9.067,-Kč, tedy o částce nepřevyšující 20.000,- Kč, a přípustnost dovolání je tudíž výslovně vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a 2, § 146 odst. 3 a o skutečnost, že žalobci nevznikly náklady, na jejichž náhradu by měl právo vůči žalované

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2010

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu