26 Cdo 3404/2015
Datum rozhodnutí: 18.01.2016
Dotčené předpisy: § 241a o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



26 Cdo 3404/2015-219


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v exekuční věci oprávněného L. Z. , s místem podnikání v R., zastoupeného Mgr. Ivou Derychovou, advokátkou se sídlem v Přerově, Boženy Němcové 1695/2, proti povinným 1) D. O. , zastoupené JUDr. Miroslavem Rybářem, advokátem se sídlem v Praze 10, Dýšinská 476, 2) M. K. , 3) J. O. , zastoupenému JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem se sídlem v Bratčicích č. p. 137, pro 393.824 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 29 EXE 1784/2012, o dovolání povinného 3) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. března 2015, č. j. 40 Co 90/2015-196, takto:

Dovolání se odmítá .

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného 3) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. 3. 2015, č. j. 40 Co 90/2015-196, odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. dále jen o. s. ř. ), neboť dovolatel v něm nevylíčil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.), přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel neuvedl žádný relevantní údaj vztahující se k přípustnosti dovolání. V dovolání sice v tomto směru ohlásil, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a které mají být posouzeny jinak . Z dovolání však musí být také patrno, při řešení jakých otázek se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O návrhu na odklad právní moci (§ 243 písm. b/ o. s. ř.), jež neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. ledna 2016


JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu