26 Cdo 2960/2015
Datum rozhodnutí: 18.11.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 3 odst. 1 předpisu č. 453/2013Sb.



26 Cdo 2960/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně Credit & divident consult s.r.o. , se sídlem v Neratovicích, Kojetická 1026, IČO: 25071475, zastoupené JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem se sídlem v Mělníku, Krombholcova 327/15, proti žalovanému V. H. , zastoupenému JUDr. Ivetou Golasovou, advokátkou se sídlem v Praze3 Vinohradech, Náměstí Jiřího z Lobkovic 2234/5, o určení výše nájemného z bytu, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 16 C 119/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2014, č. j. 23 Co 388/2014-188, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Ivety Golasové, advokátky se sídlem v Praze 3
Vinohradech, Náměstí Jiřího z Lobkovic 2234/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:


Okresní soud v Mělníku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. června 2014, č. j. 16 C 119/2013-161, určil, že nájemné z tam označeného bytu činí počínaje dnem 26. července 2013 částku 4.382,- Kč měsíčně (výrok I.), uložil žalovanému a původně druhé žalované B. H. (zemřelé 24. února 2015) povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dlužné nájemné ve výši 8.206,- Kč (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek (výrok III.) a o nákladech řízení účastníků a státu (výroky IV., V. a VI.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 11. listopadu 2014, č. j. 23 Co 388/2014-188, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti citovanému rozsudku, pokud jím odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o určení nájemného (ve výroku I.), není přípustné podle § 237 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./
jen o.s.ř. ). Je tomu tak proto, že nastolenou otázku, zda při určení nájemného z bytu od 26. července 2013 měly soudy, které ve věci rozhodovaly až po 1. lednu 2014 (po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. i nařízení vlády č. 453/2013 Sb.), vycházet z ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 453/2013 Sb., vyřešil odvolací soud v souladu s již ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2015, sp. zn. 26 Cdo 2291/2015), od níž není důvod se odchýlit.

Vzhledem k charakteru dalších uplatněných dovolacích námitek zbývá dodat, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ).

Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatelky, že dovolání podává i proti nákladovému výroku napadeného rozsudku. Zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) názor, že ve vztahu k uvedenému výroku schází v dovolání vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Kromě toho však nelze ani opomenout, že tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč, takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení § 237 o.s.ř., neboť to vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.

Za této situace není dovolání přípustné podle § 237 o.s.ř., a proto je dovolací soud podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o.s.ř.)
pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. listopadu 2015

JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu