26 Cdo 2948/2015
Datum rozhodnutí: 20.10.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



26 Cdo 2948/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Z. V. , zastoupeného Mgr. Stanislavem Bodlákem, advokátem se sídlem Petrov nad Desnou 270, proti žalované M. L. , zastoupené opatrovníkem V. L., právně zastoupené JUDr. Janou Špičkovou, advokátkou se sídlem v Zábřehu, Valová 301/16, o vyklizení bytu a o zaplacení částky 186.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 C 169/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
pobočky v Olomouci ze dne 4. prosince 2014, č. j. 12 Co 417/2014-100, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 4. prosince 2014, č. j. 12 Co 417/2014-100, odmítl podle § 243c odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. zákona č. 293/2013 Sb./ dále opět jen o.s.ř. ), neboť neobsahuje žádné relevantní údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o.s.ř.). Dovolání tak neobsahuje údaje o tom, které ze čtyř kritérií uvedených v ustanovení § 237 považuje dovolatel pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Vyjádřeno jinak, z okolností uvedených v dovolání (v celém jeho obsahu) nelze dovodit, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Okolnost, že dovolatel nesouhlasil s napadeným rozhodnutím proto, že určitá právní otázka (zde otázka jeho aktivní věcné legitimace, resp. otázka platnosti smlouvy o věcném břemenu) měla být odvolacím soudem posouzena jinak (než jak byla posouzena v tomto rozhodnutí) a že tedy jinými slovy řečeno napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, je již samotným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 a 3 o.s.ř.; už proto nemůže být současně údajem o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Navíc nelze přehlédnout, že dovolatel ve skutečnosti uplatnil rovněž nezpůsobilé důvody (jejichž prostřednictvím jednak namítl vady řízení a jednak se pokusil zpochybnit správnost /úplnost/ zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud stejně jako soud prvního stupně čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení otázky jeho aktivní věcné legitimace, resp. otázky platnosti smlouvy o věcném břemenu), byť i zde formálně argumentoval nesprávným právním posouzením věci.

Dovolací soud nepřehlédl dovolatelovo sdělení, že dovolání podává i proti nákladovému výroku napadeného rozsudku. Rovněž ve vztahu k tomuto výroku schází v dovolání vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Kromě toho však nelze ani opomenout, že tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (odvolací soud potvrdil nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 15.826,80 Kč, a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 19.897,- Kč), takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení § 237 o.s.ř., neboť to vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř. (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. října 2015

JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu