26 Cdo 2891/2015
Datum rozhodnutí: 09.12.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



26 Cdo 2891/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobců a) Ing. T. K., a b) M. K. , zastoupených Mgr. Pavlem Chaloupkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/14, proti žalované městské části Praha 9 , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 14/324, IČO 00063894, zastoupené Mgr. Františkem Steidlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 5, o zaplacení částky 150.571 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C 53/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2015, č. j. 69 Co 521/2014-162, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.927 Kč k rukám Mgr. Pavla Chaloupka, advokáta se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/14, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu ze dne 28. 1. 2015, č. j. 69 Co 521/2014-162, kterým potvrdil výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. 8. 2014, č. j. 60 C 53/2012-140, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 95.100 Kč s úrokem z prodlení.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen o. s. ř. (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť zpochybňovala-li žalovaná hodnocení provedeného dokazování soudem (zejména znaleckého posudku), uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Na nesprávnost hodnocení důkazů totiž lze usuzovat jen ze způsobu, jakým soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatelka od 1. 1. 2013 k dispozici nemá (viz ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 9. prosince 2015

JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu