26 Cdo 2784/2015
Datum rozhodnutí: 25.08.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř.



26 Cdo 2784/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného P. H. , zastoupeného Mgr. Martinem Kašparem, advokátem se sídlem v Praze 8 - Libni, Nad Rokoskou 1228/38, proti povinné G. K. , zastoupené Mgr. Jaroslavou Dospělovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Boršov 283/11, pro 50 750 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 57 EXE 727/2011, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2015, č. j. 27 Co 490/2014-239, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 29. 1. 2015, č. j. 27 Co 490/2014-239, jímž bylo usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 7. 2014, č. j. 57 EXE 727/2011-212, ve znění opravných usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 1. 2012, č. j. 57 EXE 727/2011-45, a ze dne 17. 1. 2012, č. j. 57 EXE 727/2011-54, ve výrocích o zastavení exekuce a o povinnosti oprávněného zaplatit povinné náklady exekuce ve výši 18. 644 Kč, potvrzeno, ve výroku o nákladech exekuce soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, změněno tak, že soudní exekutor právo na jejich náhradu nemá, a jímž byla oprávněnému uložena povinnost zaplatit povinné na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 470 Kč, odmítl podle § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 dále o. s. ř. (srov. část první, čl. II., bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení viz § 241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (viz § 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř.). Za tohoto stavu dovolání oprávněného trpí vadou, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) není možno odstranit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Námitka dovolatele, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky procesního práva, a to otázky posuzování podmínek řízení podle ustanovení § 205a písm. a) o. s. ř. , při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu , není způsobilým vymezením jednoho z předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., jestliže ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu v této otázce dovolatel nespecifikoval, a to alespoň v rovině závěrů (úvah) z judikatury Nejvyššího soudu (jediný dovolatelem označený rozsudek Nejvyššího soudu v Brně /nikoli v Praze / ze dne 27. 7. 2010 /nikoli 31. 3. 2009 /, sp. zn. 21 Cdo 220/2009, řeší právní nástupnictví v dědickém řízení a netýká se otázky uplatnění nových skutečností a důkazů před odvolacím soudem ve smyslu § 205a písm. a/ o. s. ř.).

Napadl-li oprávněný dovoláním výslovně rovněž výrok odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení, dovolání v této části není přípustné i podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., neboť uvedeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč.

Užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesením vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) z povahy věci vyloučeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. 20 Cdo 4184/2011, uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. srpna 2015


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu