26 Cdo 2695/2015
Datum rozhodnutí: 20.10.2015
Dotčené předpisy: § 39 obč. zák., § 7 předpisu č. 216/1994Sb., § 13 předpisu č. 216/1994Sb.



26 Cdo 2695/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v exekuční věci oprávněné Scania Finance Czech Republic, spol. s r. o. , se sídlem v Rudné u Prahy, Chrášťany 186, IČO 25657496, zastoupené Mgr. Janem Radoněm, advokátem se sídlem v Praze 7, Kostelní 364/26, proti povinným 1. LCST STYL s. r. o. , se sídlem v Praze 10 Hostivaři, Chudenická 1059/30, IČO 27714284, 2. D. H. , zastoupenému JUDr. Josefem Zubkem, advokátem se sídlem v Třinci, 1. máje 398, 3. K. B. , a 4. I. B. , o nařízení exekuce pro peněžité plnění, vedené u soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, pod sp. zn. 150 EX 2438/13, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2014, č. j. 13 Co 136/2014-40, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávněná je povinna zaplatit 2. povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.060 Kč k rukám JUDr. Josefa Zubka, advokáta se sídlem v Třinci, 1. máje 398, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi oprávněnou a 1., 3. a 4. povinným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :


Dovolání oprávněné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ze dne 14. 2. 2014, č. j. 150 EX 2438/13-35, jímž zamítl exekuční návrh a rozhodl o nákladech řízení a nákladech exekuce, není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. dále jen o. s. ř. ), neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce neplatnosti rozhodčí doložky uzavřené do 31. 3. 2012 z důvodu netransparentního výběru rozhodce srovnej usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, uveřejněné pod číslem 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (v němž byly překonány závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2282/2008, na něž odkazuje dovolatelka), jakož i usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení vznikly podle obsahu spisu náklady jen procesně úspěšnému 2. povinnému, a to v souvislosti s převzetím zastoupení a podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím jeho zástupce z řad advokátů, sazba odměny činila za jeden úkon [§ 11 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále jen AT ] podle § 7 bod. 6, § 8 odst. 1 AT (předmětem řízení byla vůči 2. povinnému částka 290.561,62 Kč a 18.140,69 Euro s příslušenstvím,tj. v době podání vyjádření k dovolání 787.797,93 Kč) částku 5.730 Kč. Povinnému č. 2. tak náleží náklady ve výši celkem 12.060 Kč (2x 5.730 Kč a paušální částka náhrad hotových výdajů ve výši 2x 300 Kč, jež stojí vedle odměny - § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 AT).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 20. října 2015


JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu