26 Cdo 267/2004
Datum rozhodnutí: 11.03.2004
Dotčené předpisy: § 237 předpisu č. 99/1963Sb., § 239 předpisu č. 99/1963Sb., § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 267/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce Okresního stavebního bytového družstva Č., proti žalovanému Ing. J. Ch., o zaplacení částky 24.388,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 12 C 106/2003, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 30. října 2003, č. j. 30 Co 664/2003-38, takto:



I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci (odvolací soud) shora označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze 1. října 2003, č. j. 12 C 106/2003-33, jímž Okresní soud v České Lípě (soud prvního stupně) zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku s odůvodněním, že soud prvního stupně postupoval v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalovaný, nezastoupený advokátem, podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a v němž zejména namítá, že napadené rozhodnutí neobsahuje zákonné náležitosti, jeho výroky jsou neurčité a nevykonatelné, řízení je vedeno bez návrhu, dochází v něm k falšování veřejných listin a odvolací soud ignoroval procesní námitky. Z uvedených důvodů navrhl dovolatel zrušení napadeného usnesení.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmene b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku a o náhradě nákladů řízení je sice usnesením, jímž se řízení končí, není však usnesením ve věci samé. Věcí samou se rozumí nárok, který je předmětem řízení (v daném případě nárok na zaplacení částky 24.388,- Kč s příslušenstvím). Napadeným usnesením o tomto nároku rozhodováno nebylo. Ustanovení § 238, § 238a odst. 1 a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů. Z uvedeného plyne závěr, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodl o nákladech řízení, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2002 pod poř. č. 102).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.) dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

Žalovaný z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, žalobci prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. března 2004

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu