26 Cdo 2531/2003
Datum rozhodnutí: 18.06.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 2531/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce města O., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. S., zastoupenému advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 321/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. května 2002, č.j. 56 Co 187/2002-36, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 14. 5. 2001, č.j. 25 C 321/20002-11, výrokem I. přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 1 v domě č.p. 2215 v O. (dále jen předmětný byt nebo byt ) dané žalobcem žalovanému, ve výroku II. stanovil, že nájemní poměr skončí uplynutím posledního dne třetího měsíce po právní moci rozsudku, výrokem III. žalovanému uložil předmětný byt vyklidit po skončení nájemního poměru do 15 dnů po zajištění přístřeší, výrokem IV. zastavil řízení v části, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost předat předmětný byt žalobci a výrokem V. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 28. 5. 2002, č.j. 56 Co 187/2002-36, rozsudek soudu prvního stupně (s výjimkou nenapadeného výroku IV.) potvrdil s tím upřesněním, že nájemní poměr žalovaného k předmětnému bytu skončí uplynutím tříměsíční výpovědí lhůty, která začne běžet prvého dne měsíce následujícího po právní moci rozsudku; dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovoláním předaným k poštovní přepravě dne 2. 12. 2002 a adresovaným Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně vyjádřil žalovaný nesouhlas s citovaným rozhodnutím odvolacího soudu, jemuž vytýkal, že nezohlednil nepřímé okolnosti stávajícího sociálního přístupu k uvedenému sporu , poukazoval na svou sociální situaci, zdravotní stav, rodinné poměry a jím provedené stavební úpravy v předmětném bytě.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 12. 2002, č.j. 25 C 321/2000-47, vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení si zvolil zástupcem pro dovolací řízení advokáta, předložil plnou moc a advokátem sepsané dovolání. Poučil též žalovaného, že nebude-li výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno.

Podáním ze dne 11. 2. 2003 požádal žalovaný o ustanovení advokáta zástupcem pro dovolací řízení.

Usnesením ze dne 19. 2. 2003, č.j. 25 C 321/2000-57, ustanovil soud prvního stupně žalovanému zástupcem pro podání dovolání a pro dovolací řízení advokáta Mgr. Václava Erbana.

Usnesením ze dne 28. 4. 2003, č.j. 25 C 321/2000-59, soud prvního stupně vyzval žalovaného prostřednictvím ustanoveného zástupce, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení č.j. 25 C 321/2000-57 ze dne 19. 2. 2003 své dovolání doplnil o náležitosti uvedené v § 241a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), zejména aby uvedl, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, v jakém rozsahu rozsudek napadá, tj. proti kterým jeho výrokům dovolání směřuje, z jakých důvodů rozhodnutí napadá, jaké důkazy navrhuje k prokázání důvodů dovolání a čeho se domáhá, tj. jak má dovolací soud rozhodnout. Poučil též žalovaného, že nevyhoví-li výzvě ve stanovené lhůtě, může dovolací soud dovolání odmítnout.

Podáním ze dne 11. 6. 2003 zástupce žalovaného požádal soud o zrušení ustanovení (zástupcem).

Usnesením ze dne 29. 8. 2003, č.j. 25 C 321/2000-70, (které nabylo právní moci 3. 10. 2003) soud prvního stupně žádosti zástupce o zrušení ustanovení zástupcem žalovaného nevyhověl.

Do doby rozhodování Nejvyššího soudu nebylo dovolání sepsané ustanoveným zástupcem žalovaného předloženo.

Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).

Napadený rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému doručen 11. 10. 2002. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. tak byla posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání středa 11.12.2002.

Dovolání sepsané žalovaným bylo podáno na poštu dne 2. 12. 2002 (srov. obálka na č.l. 46 verte spisu), tedy včas.

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 (zastoupení dovolatele a sepsání dovolání advokátem), běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Žalovaný požádal o ustanovení zástupce a soud jeho žádosti vyhověl. Usnesení ze dne 19.2.2003 o ustanovení V. E. zástupcem žalovaného nabylo právní moci dne 3.4.2003. Lhůta, v níž bylo možno doplnit dovolání, uplynula v úterý 3. 6. 2003. Dovolání v této lhůtě doplněno nebylo. Marným uplynutím lhůty k odstranění vad dovolání se původně odstranitelné vady stávají neodstranitelnými a dovolací soud, který k případnému pozdějšímu doplnění již nemůže přihlížet, tedy musel dle § 243c odst. 1 o.s.ř. za přiměřeného použití § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. nezpůsobilé dovolání odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na uvedených závěrech nic nemění okolnost, že zástupce žalovaného požádal o zproštění zastoupení, zvláště když této žádosti nebylo vyhověno.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalobce, jenž by měl na tuto náhradu právo, dle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. června 2004

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu