26 Cdo 2482/2014
Datum rozhodnutí: 23.07.2014
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.



26 Cdo 2482/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, IČO 00005886, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, proti povinné J. S. , pro 206,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 E 72/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2013, č. j. 9 Co 637/2013
-73, takto:

I. Dovolání se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") usnesením ze dne 28. 8. 2013, č. j. 9 Co 637/2013-73, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2007, č. j. 94 E 72/2007-3, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 206,- Kč a nákladů předcházejícího řízení ve výši 1.150,- Kč a rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen o. s. ř. ).
Dovolání není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 270 odst. 2 o. s. ř., neboť povinná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a oprávněné, která měla v dovolacím řízení plný úspěch a která by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení měla, žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2014
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu