26 Cdo 2434/2002
Datum rozhodnutí: 19.03.2003
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 2434/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně České republiky Ministerstva obrany, Správy vojenského bytového fondu Praha, se sídlem v Praze 6, U Prioru 8, zastoupené advokátkou, proti žalované M., s. r. o., zastoupené advokátem, o zaplacení 96.682,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 7 C 47/2001, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. května 2002, č. j. 12 Co 267/2002-54, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.835.- Kč, k rukám advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 31. 5. 2002, č. j. 12 Co 267/2002-54, odmítl odvolání žalované proti rozsudku ze dne 20. 2. 2002, č. j. 7 C 47/2001-47, jímž Okresní soud v Litoměřicích (soud prvního stupně) uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 96.682,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že žalovaná přes výzvu soudu prvního stupně neodstranila včas vady podaného odvolání; protože tyto vady bránily jeho projednání, bylo odvolání podle § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. odmítnuto.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uplatnila dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Dovozuje, že v dané věci nebyl dán důvod k odmítnutí odvolání, a navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém dovolacím vyjádření poukázala na to, že dovolání není přípustné, a navrhla, aby bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky. Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněného dovolacího důvodu.

V posuzované věci žalovaná dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a v § 239 o. s. ř.

Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. není dána, a to již proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř.) usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože nejde o žádný z případů, v citovaných ustanoveních uvedených.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl (pro nepřípustnost), aniž se zabýval uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., k němuž dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) toliko u přípustného dovolání (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 4.760.-Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 3, § 15, § 16 odst. 2 ve spojení s § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky 49/2001 Sb.), a z paušální částky náhrad ve výši 75,- Kč (§ 13 odst 1 a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 235/1997); celková výše náhrady nákladů dovolacího řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, tedy činí 4.835.-Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.



V Brně dne 19. března 2003

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu