26 Cdo 2384/2004
Datum rozhodnutí: 12.11.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 2384/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce městské části P., zastoupeného advokátkou, proti žalované Š. K., zastoupené advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 101/99, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2003, č.j. 23 Co 321/2003-147, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.025,- Kč k rukám advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 5. 2003, č.j. 12 C 101/99-131, přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 32 sestávajícího ze tří pokojů a kuchyňského koutu s příslušenstvím, I. kategorie, který je umístěn v 8. podlaží domu čp. 470, ul. R. 3, P., katastrální území B., (dále jen předmětný byt nebo byt ), kterou dal žalobce žalované, stanovil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozsudku, žalované uložil byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů po přidělení náhradního bytu, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 15. 10. 2003, č.j. 23 Co 321/2003-147, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalované dne 12. 12. 2003.

Dovoláním předaným k poštovní přepravě dne 29. 12. 2003 a adresovaným Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně vyjádřila žalovaná nesouhlas s citovanými rozhodnutími soudů obou stupňů, polemizovala s jejich skutkovými závěry, vytýkala jim, že nepřihlížely k jejím námitkám a poukazovala na své osobní poměry.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 1. 2004, č.j. 12 C 101/99-151, vyzval žalovanou, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení si zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Poučil též žalovanou, že nebude-li výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno, a že má-li za to, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může před uplynutím stanovené lhůty požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro podání dovolání z řad advokátů na náklady státu.

Podáním ze dne 10. 2. 2004 požádala žalovaná o ustanovení advokáta zástupcem pro dovolací řízení.

Po předložení potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované usnesením ze dne 19. 4. 2003, č.j. 12 C 101/99-156, (které nabylo právní moci 10. 5. 2004) ustanovil soud prvního stupně žalované zástupcem advokáta Mgr. Eduarda Beneše.

Usnesením ze dne 1. 7. 2004, č.j. 12 C 101/99-158, soud prvního stupně poskytl zástupci žalované na základě jeho žádosti zálohu ve výši 3.000,- Kč.

Žalovaná žádala o zaslání kopie rozsudku soudu prvního stupně, soud jí sdělil, že další kopii může obdržet po zaplacení poplatku. Zástupce žalované opakovaně sděloval soudu, že žalovaná mu nepředala jím vyžádané podklady. Dne 29. 7. 2004 zástupce žádal soud o kopii rozsudku, zaplatil poplatek a soud mu kopii zaslal (byla doručena 13. 8. 2004).

Podáním ze dne 16. 8. 2004 doručeným soudu dne 18. 8. 2004 zástupce žalované doplnil dovolání (specifikoval napadené rozhodnutí, rozsah dovolání, jeho přípustnost, důvody a dovolací návrh) a navrhl odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku.

Usnesením ze dne 27. 8. 2004, č.j. 12 C 101/99-170, soud prvního stupně vyzval žalovanou (prostřednictvím zástupce) k zaplacení soudního poplatku z dovolání.

Podáním ze dne 2. 9. 2004 požádala žalovaná o osvobození od soudních poplatků.

Usnesením ze dne 10. 9. 2004, č.j. 12 C 101/99-171, soud prvního stupně přiznal žalované osvobození od soudních poplatků.

Žalobkyně ve svém vyjádření zaujala názor, že dovolání není přípustné ani důvodné, a navrhla jeho odmítnutí.

Podle ustanovení § 240 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).

Napadený rozsudek odvolacího soudu, který obsahoval řádné poučení o dovolání, byl žalované doručen 12. 12. 2003. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání čtvrtek 12.2.2004.

Dovolání sepsané žalovanou bylo podáno na poštu dne 29. 12. 2003 (srov. obálku na č.l. 150 spisu), tedy včas.

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 (zastoupení dovolatele a sepsání dovolání advokátem), běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Žalovaná požádala o ustanovení zástupce a soud její žádosti vyhověl. Usnesení ze dne 19. 4. 2003 o ustanovení Mgr. E. B. zástupcem žalované nabylo právní moci dne 10. 5. 2004. Lhůta, v níž bylo možno doplnit dovolání, uplynula v pondělí 12. 7. 2004. Dovolání v této lhůtě doplněno nebylo; stalo se tak až podáním ze dne 16. 8. 2004. Marným uplynutím lhůty k odstranění vad dovolání se původně odstranitelné vady stávají neodstranitelnými a dovolací soud k případnému pozdějšímu doplnění již nemůže přihlížet. Jelikož dovolání podané osobně žalovanou neobsahuje přesné označení napadeného rozhodnutí, rozsah, v jakém je rozhodnutí napadáno, ani dovolací důvody způsobilé založit přípustnost dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (tj. vymezení otázky zásadního právního významu řešené napadeným rozhodnutím ve věci samé), musel dovolací soud dle § 243c odst. 1 o.s.ř. za přiměřeného použití § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. nezpůsobilé dovolání odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalovanou, která z procesního hlediska nese odpovědnost za to, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 950,- Kč (§ 2 odst. 1, § 7 písm. d/ ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné usnesení, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 12. listopadu 2004

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.

předsedkyně senátu