26 Cdo 2289/2005
Datum rozhodnutí: 23.11.2005
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 109 odst. 2 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 2289/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce F. Š., zast. advokátem, proti žalovaným 1) J. K., 2) L. K., oba zastoupeni advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 18 C 611/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2005, č.j. 19 Co 263/2004-70, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 28. 7. 2005, č.j. 19 Co 263/2004-101, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 4. 2005, č.j. 19 Co 263/2004-70, ve znění usnesení ze dne 28. 7. 2005, č.j. 19 Co 263/2004-101, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 6. 2004, č.j. 18 C 611/2002-36, jímž tento soud přerušil řízení vedené pod spisovou značkou 18 C 611/2002 do pravomocného skončení řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 9 C 194/2001.

V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že z ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. lze dovodit, kromě vyjmenovaných rozhodnutí jiných orgánů, jimiž je vázán, že otázku řešenou v jiném soudním řízení, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, je si soud oprávněn vyřešit, může však také řízení přerušit. Zájem na jednotnosti rozhodování soudů vede k tomu, že pokud již o takové otázce řízení probíhá, soud zpravidla jiné řízení přeruší a vyčká rozhodnutí příslušného orgánu, z něhož pak v dalším řízení vychází.

Odvolací soud v odůvodnění usnesení dále uvedl, že pokud ve věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 194/2001 o přivolení k výpovědi z nájmu bytu dle ust. § 711 odst. 1 písm. d/ obč. zákoníku a vyklizení bytu bude řešena otázka platnosti nájemní smlouvy, má řešení této otázky zásadní význam i pro toto řízení.

Soud prvního stupně podle názoru odvolacího soudu proto nevybočil ze zákonného rámce ust. § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř., ve znění účinném do 31. 3. 2005, pokud řízení v této věci přerušil do skončení řízení se věci vedené pod sp. z. 9 C 194/2001, a proto odvolací soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno výše.

Dovoláním ze dne 4. 7. 2005 žalobce napadl výše uvedené usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu s tím, že se dovolatel domnívá, že ve věci samé má po právní stránce zásadní význam podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. skutečnost, že nalézací soudy přerušením řízení odepřeli dovolateli právo domáhat se soudní ochrany vlastnických práv v reálném čase.

V odůvodnění dovolání dovolatel uvedl, že odvolací soud rozhodl o právech a povinnostech někoho jiného než účastníka řízení, dále byla věc nesprávně právně posouzena, řízení je postiženo vadou řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, které nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Podle dovolatele mu bylo odňato právo na soudní ochranu a spravedlivý proces, byla porušena rovnost účastníků před soudem a soud mu odepřel ochranu jeho vlastnických práv.

V podrobnostech dovolatel uvedl, že ve věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 194/2001 nejde o stejnou věc a v této věci a ve věci vedené pod sp. zn. 18 C 611/2002 jsou jiní účastníci. Taktéž není správné tvrzení obsažené ve zdůvodnění napadeného rozhodnutí, že H. Š. není spoluvlastnicí domu a bytu, což je v rozporu s prokázanými skutečnostmi.

Dovolatel dále v dovolání uvedl, že řízení vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 194/2001 bylo v době rozhodování odvolacího soudu přerušeno usnesením tohoto soudu ze dne 4. 2. 2004, č.j. 9 C 194/2001-33 do pravomocného skončení řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 9 C 231/2001. V řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 231/2001 byl Okresním soudem ve Znojmě vydán dne 17. 1. 2005 pod č.j. 9 C 231/2001- 317 rozsudek, který byl napaden odvoláním ze dne 2. 3. 2005 proto, že nebyla provedena revize znaleckého posudku.

Dovolatel na základě uvedeného a důkazů, které nabízí k prokázání důvodů dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 19 Co 263/2004.

Žalovaní se podle obsahu spisu k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání podle ust. § 240 odst. 1, § 241 a § 241a odst. 1 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.

Dovolací soud se poté zabýval tím, zda je v posuzované věci dovolání přípustné podle ust. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., o něž dovolatel přípustnost dovolání opírá.

Podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V posuzovaném případě je zřejmé, že dovolatel dovoláním nenapadá rozhodnutí ve věci samé, ale rozhodnutí, jímž bylo rozhodováno o postupu řízení (tzv. procesní rozhodnutí). Vzhledem k tomu nelze v daném případě aplikovat ust. § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť nejsou splněny stanovené předpoklady pro jeho použití.

Dovolací soud dále posuzoval, zda dovolání proti předmětnému usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ust. § 237 odst. 1 písm. a) nebo b), § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. a byl nucen konstatovat, že ani v těchto ustanoveních není připuštěna možnost napadnout usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o přerušení řízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř., dovoláním.

Dovolací soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že přípustnost dovolání nemůže být založena na základě ust. § 237 odst. 1 o. s. ř. a ani nevyplývá z ust. § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto podle ust. § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. v návaznosti na ust. § 218 písm. c/ o. s. ř. dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. listopadu 2005

JUDr. Ing. Jan H u š e k , v. r.

předseda senátu