26 Cdo 227/2012
Datum rozhodnutí: 07.03.2013
Dotčené předpisy: § 696 obč. zák.




26 Cdo 227/2012
U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobců a) Ing. Z. B. , b) Ing. A. B. , obou bytem v P. 8, N. 31, zastoupených JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 742/6, proti žalovaným 1. E. Ch. , bytem v P. 8, N. 887/31, 2. J. Ch. , bytem v P. 8, K. 417/20, zastoupeným JUDr. Adélou Drdlovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Konviktská 291/24, 3. České republice Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 6, náměstí 14. října 3, o určení výše nájemného a o zaplacení částky 93.168,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 30 C 125/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2011, č. j. 15 Co 184/2010-327, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení žalovaným 1, 2 částku 16.456,- Kč k rukám JUDr. Adély Drdlové, advokátky se sídlem v Praze 1, Konviktská 291/24, a 3. žalovanému částku 12.463,- Kč k rukám JUDr. Alana Korbela, advokáta se sídlem v Praze 6, náměstí 14. října 3, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci napadli dovoláním výroky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2011, č. j. 15 Co 184/2010-327, kterými k odvolání žalovaných 1, 2 změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 11. 2009, č. j. 30 C 125/2006-229, ve znění rozsudku ze dne 5. 11. 2010, č. j. 30 C 125/2006-313, tak, že zamítl žalobu v části, v níž se žalobci domáhali zvýšení nájemného z bytu (č. 12 v domě čp. 887, v P. L., N. 31) na částku 3.544,- Kč měsíčně od 1. 1. 2007 do budoucna a za dobu tří let před podáním žaloby (tj. před 19. 6. 2006).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen o. s. ř. ).
Dovolání podané včas, subjekty k tomu oprávněnými účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky jejich advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Závěr odvolacího soudu, že rozhodnutím soudu nelze zvýšit nájemné za období před podáním žaloby, ani za období od 1. 1. 2007, je zcela v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, na níž odvolací soud přiléhavě odkázal (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS-st 27/09), i judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 26 Cdo 1924/2006, ústavní stížnost podanou proti tomuto rozsudku odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 9. 10. 2008, sp. zn. III. ÚS 598/05, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 26 Cdo 35/2010). Na uvedených závěrech, jež se plně prosadí i v projednávané věci, nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobci podávali žalobu v době, kdy se judikatura vyvíjela. Z již citovaného sjednocujícího stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st 27/09 rovněž plyne, že nárok na zvýšení nájemného za dobu od podání žaloby musí pronajímatel uplatnit vůči nájemci; vůči státu se může domáhat náhrady za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, za dobu počínající dnem podání žaloby má tento nárok subsidiární charakter, za dobu, která tomuto dni předchází, může pronajímatel bytu uplatnit svůj nárok proti státu přímo. Takový nárok (viz skutková tvrzení žalobců) však předmětem řízení nebyl.
Nejvyšší soud ani nezjistil (§ 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř.), že by řízení bylo postiženo zmatečnostními vadami (§ 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř.), nebo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), a proto dovolání odmítl (§ 234b odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalobce, jejichž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalovaným vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta.
U žalovaných 1, 2 tyto náklady sestávají z odměny (společné) advokátky v částce 13.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 4. ve spojení s § 3 odst. 2 věty za středníkem a § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před účinností vyhlášky 64/2012 Sb.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 2x 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a z částky 2.856,- Kč představující 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
U 3. žalovaného pak náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 4. ve spojení s § 3 odst. 2 věty za středníkem a § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před účinností vyhlášky 64/2012 Sb.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a z částky 2.163,- Kč představující 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 7. března 2013
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu