26 Cdo 2078/2005
Datum rozhodnutí: 27.10.2005
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 241 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 2078/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobců a) L. S., b) M. S., a c) A. S., všech zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) L. K. a 2) A. K., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 12 C 172/2003, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 5. 2005, č.j. 10 Co 727/2004-59, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Teplicích (soud prvního stupně) rozsudkem pro uznání ze dne 21. 7. 2004, č.j. 12 C 172/2003-44, výrokem I. uložil žalovaným vyklidit byt č. 7 o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím 4. kategorie ve 2. podlaží domu čp. 789/9 v D. do 15 dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované 2) Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 5. 2005, č.j. 10 Co 727/2004-59, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalovaná 2) odeslala dne 13. 7. 2005 prostřednictvím pošty soudu prvního stupně podání následujícího znění: Okresní soud v Teplicích. Věc: Odvolání proti rozsudku pod čj. 10 Co 727/2004 59. Jmenuji se K. A., nar. 29. 8. 1974, a odvolávám se proti Rozsudku Okresního soudu v Teplicích pod čj. Co 727/2004 59 ze dne 16. května 2005. K odvolání uvádím, že byly vydány dva rozdílné rozsudky a proto žádám o obnovení řízení. Nebyla jsem přizvána k žádnému soudnímu jednání a vždy jsem prokazovala důvody písemně. Nájemní smlouva byla sepsána dne 13.3.2000, kde byl nájem bytu sjednán na dobu určitou /tj. 3 roky/, ale s dodatkem, že po této době dojde k obnově smlouvy což se nestalo. Nájem platím řádně a vždy včas. Žádám náhradní byt. V D. dne 13.7. 2005 A. K.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 7. 2005, č.j. 12 C 172/2003-68, poučil žalované, že podání ze dne 13. 7. 2005 neobsahuje náležitosti, a to v jakém rozsahu je napadené rozhodnutí napadáno, z jakého důvodu a jak má soud rozhodnout; pokud je podáním míněno dovolání, neobsahuje též náležitosti, a to kterému soudu je určeno, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, dovolací důvod; dovolatel musí být též zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba, která má právnické vzdělání. Soud prvního stupně dále vyzval žalované, aby podání o chybějící náležitosti doplnili ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení, a poučil je, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno a v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat, soud podání odmítne; odmítnutím podání je řízení skončeno. Na uvedenou výzvu, která byla žalovaným doručena 25. 7. 2005, žalovaní nijak nereagovali. Soud prvního stupně předložil dne 31. 8. 2005 spis Nejvyššímu soudu a z předkládací zprávy vyplývá, že podání ze dne 13. 7. 2005 považoval za dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 16. 5. 2005, čj. 10 Co 727/2004-59.

Podání ze dne 13. 7. 2005 je sice označeno jako odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích, avšak podle data a čísla jednacího (jednou citovaného neúplně) směřuje (též) proti rozhodnutí odvolacího soudu, a vzhledem k tomu, že jím nepochybně žalovaná vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu, popřípadě i soudu prvního stupně, lze toto podání podle obsahu - § 41 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) - považovat za dovolání.

Podle § 241 odst. 1 a 4 o.s.ř. musí být dovolatel, který je fyzickou osobou, zastoupen advokátem nebo (v rozsahu oprávnění stanoveného notářským řádem) notářem, jímž musí být dovolání též sepsáno; to neplatí, má-li takový dovolatel právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

Povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání věcnému rozhodnutí o dovolání. Okolnost, že žalovaná byla soudem prvního stupně nepřesně poučena, že následkem neodstranění nedostatku právního zastoupení je odmítnutí podání, ač ve skutečnosti jím je zastavení dovolacího řízení, nepovažuje dovolací soud za překážku zastavení dovolacího řízení, neboť z hlediska dopadu do právních poměrů dovolatele není mezi oběma rozhodnutími podstatný rozdíl je jim společné to, že dovolací řízení skončí, aniž by dovolání bylo věcně projednáno a aniž by mohla být dovolacím soudem přezkoumávána správnost napadeného rozhodnutí. Poučení, jehož se žalované dostalo, tak splnilo svůj zákonem předpokládaný účel.

Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené procesní podmínky podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalobcům však prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2005

JUDr. Robert W a l t r , v.r.

předseda senátu