26 Cdo 2049/2015
Datum rozhodnutí: 30.09.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



26 Cdo 2049/2015 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné GE Money Auto, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo osoby 60112743, zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15/16, proti povinnému D. Č., T., zastoupenému Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, pro 101 628,34 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 Ex 56481/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2014, č. j. 14 Co 614/2014-44, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. 8. 2014, č. j. 103 Ex 56481/13-32, kterým soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov, určil výslednou cenu družstevního podílu povinného v bytovém družstvu, jemuž odpovídají práva a povinnosti člena Bytového družstva Trnovany, identifikační číslo osoby 25036921, s právem užívání družstevního bytu, ve výši 435 000 Kč. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku povinného, že byla nesprávně stanovena cena družstevního podílu s ohledem na skutečnost, že nebyly specifikovány vstupní hodnoty, na základě nichž byla tržní cena určena. Uvedl, že ze znaleckého posudku je patrné, že znalecký ústav vycházel při srovnávání jiných družstevních bytů, prodávaných v dané lokalitě, ze tří nabídek a byty byly ke srovnávání vhodné z hlediska jejich umístění, stáří, vybavení a velikosti. Není přitom nezbytné, aby znalec do znaleckého posudku uváděl, která realitní kancelář a na kterém konkrétním serveru družstevní byt nabízela. Znalecký ústav provedl srovnání i vlastním průzkumem, vyhodnocením údajů z denního i odborného tisku, sledováním aukcí a dražeb, atd. Ze závěrů znaleckého posudku je evidentní, že při stanovení ceny obvyklé byly zohledněny veškeré rozhodné skutečnosti cenu ovlivňující. Zdůraznil, že až samotný výsledek dražby může odpovědět na otázku, jakou má družstevní podíl hodnotu, za níž může být obecně prodán. Pokud by byla skutečná tržní cena družstevního podílu vyšší než cena určená soudním exekutorem, pak se tato skutečnost projeví při samotné dražbě formou nejvyšší nabídky a nejvyšším podáním. Je-li naopak nižší, může být družstevní podíl prodán za nejnižší podání ve výši dvou třetin výsledné ceny nebo v dalším dražebním jednání za nejnižší podání ve výši poloviny výsledné ceny. Neshledal důvody, pro které by bylo nutné se od závěrů znaleckého ústavu odchýlit, a uzavřel, že soudní exekutor správně v souladu s § 336 odst. 1 o. s. ř. určil cenu podle znaleckého posudku. Námitka povinného o nevykonatelnosti exekučního titulu nemá v této fázi exekuce žádný význam a lze se jí zabývat pouze v řízení o zastavení exekuce.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jeho názoru rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena. Uvádí, že ve znaleckém posudku není specifikováno, kde konkrétně byly získány vstupní hodnoty pro srovnávání a určení ceny. Paušální odkaz na stránky různých realitních serverů neumožňuje srovnávané byty dohledat a zhodnotit. Vstupní hodnoty jsou nepřezkoumatelné a neověřitelné a stejnou vadou trpí celý znalecký posudek. Soudní exekutor zjištěnou cenu neprověřoval. Ustanovení § 336 odst. 1 o. s. ř. je třeba vykládat tak, že je nutné, aby znalec v posudku vyhotoveném za účelem určení ceny při použití porovnávací metody specifikoval, kde konkrétně vstupní hodnoty získal, kdy a kde byly nabídky, které jako vstupní hodnoty použil, učiněny. Znalecký posudek musí být přezkoumatelný, zejména v části, která pracuje se znalostmi získanými z jiných zdrojů. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.
Oprávněná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Dovolání není přípustné.
Namítá-li dovolatel, že znalecký posudek je nepřezkoumatelný v důsledku neověřitelnosti vstupních hodnot a brojí-li proti závěrům odvolacího soudu, že při zpracování posudku znalecký ústav postupoval správně, uplatňuje jiný dovolací důvod než nesprávné právní posouzení věci, neboť se jedná o otázku posouzení skutkových zjištění, resp. hodnocení důkazů; s účinností od 1. 1. 2013 přitom dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu