26 Cdo 1763/2015
Datum rozhodnutí: 16.09.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř.



26 Cdo 1763/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Správy služeb hlavního města Prahy, příspěvkové organizace , se sídlem v Praze 8 - Libni, Kundratka 1951/19, identifikační číslo osoby 70889660, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10 - Vinohradech, Dykova 1158/17, proti povinné V. N. , zastoupené JUDr. Janou Klimentovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Vodičkova 791/39, pro 151 850 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 6 EXE 6756/2010, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. února 2013, č. j. 21 Co 74/2013-53, takto:

Dovolání se odmítá .

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné (k jehož doplnění ze dne 14. 5. 2014 se pro opožděnost podání nepřihlíží) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2013, č. j. 21 Co 74/2013-53, jímž bylo odmítnuto odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 17. 9. 2010, č. j. 6 EXE 6756/2010-24, o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora provedením exekuce, odmítl podle § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 dále o. s. ř. (viz část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatelka v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčila důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení § 241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř.). Dovolatelka se předpokladem přípustnosti dovolání nezabývá ani odkazem na ustanovení § 237 o. s. ř. a z celého obsahu dovolání není vůbec zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v § 237 o. s. ř. je dle názoru dovolatelky splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. září 2013, sp. zn. 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Povinnou uplatněné námitky směřují výlučně k průběhu pravomocně skončeného nalézacího řízení, z něhož vzešel exekuční titul (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 3. 2. 2009, č. j. 6 C 19/2007
-105), a nemohou samy o sobě dovolací důvod či předpoklad přípustnosti dovolání založit. Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. září 2015


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu