26 Cdo 1670/2016
Datum rozhodnutí: 17.01.2017
Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř., § 234d písm. b) o. s. ř.



26 Cdo 1670/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce statutárního města Ostravy městského obvodu Slezská Ostrava , se sídlem v Ostravě, Těšínská 35, IČO 00845451, proti žalovanému K. Č. , o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 61 C 25/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. září 2015, č. j. 11 Co 325/2015-118, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. září 2015, č. j. 11 Co 325/2015-118, se mění takto:

Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. srpna 2015, č. j. 61 C 25/2015-100, se v odstavci II. výroku mění tak , že soud ustanovuje žalovanému k ochraně jeho zájmů v řízení o vyklizení bytu vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 61 C 25/2015 zástupce: Mgr. Petr Kazdera, advokát se sídlem Ostrava Moravská Ostrava, Jiráskovo náměstí 159/10.

O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 3. 8. 2015, č. j. 61 C 25/2015-100, přiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků (odstavec I. výroku), a to s ohledem na jeho poměry, když zároveň nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné bránění práva. Současně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení (odstavec II. výroku), neboť dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky stanovené v § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ). U žalovaného jsou sice předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, avšak ustanovení zástupce z řad advokátů není třeba k ochraně jeho zájmů. Žalovaný v řízení řádně a včas reaguje na výzvy soudu, vyjádřil se i k žalobě, věc není po právní či skutkové stránce natolik složitá, aby byla nutná právní pomoc advokáta.

Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 29. 9. 2015, č. j. 11 Co 325/2015-118, potvrdil napadený odstavec II. výroku usnesení soudu prvního stupně. Závěry soudu prvního stupně považoval za správné, zdůraznil, že žalobce vychází žalovanému dostatečně vstříc (navrhl mu uzavření nové nájemní smlouvy), a žalovaný má navíc nesprávnou představu, k čemu by mu měl ustanovený advokát sloužit, neboť z jeho podání je zřejmé, že ho hodlá využít pro velmi široký okruh svých požadavků, k čemuž však institut ustanoveného zástupce neslouží .

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný nezastoupen advokátem dovolání, ve kterém (mimo námitek vztahujících se k meritu dané věci) opakovaně zdůraznil složitost soudního řízení a svou tíživou finanční a sociální situaci.

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Dovolací soud se proto nejdříve zabýval tím, zda u dovolatele (ne)byly splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníkovi, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

V právní teorii i soudní praxi není pochyb o tom, že účastníkům nesmí být jen pro jejich nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení - srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení).

Závěr odvolacího soudu, že není splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro to, aby žalovanému, který byl osvobozen od placení soudních poplatků, mohl být ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, a to podmínka nezbytné potřeby ustanovení takového zástupce k ochraně zájmů účastníka řízení (neboť projednávaná věc se nejeví ani skutkově, ani právně složitá), není správný a je v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.

Právní a skutkovou složitost věci je vždy třeba hodnotit ve vztahu ke konkrétním osobním předpokladům žadatele. Úkolem soudu je, aby pečlivě zvážil poměry konkrétní věci, přičemž je vhodné přihlédnout např. k dlouhodobé finanční situaci účastníka řízení, jeho profesi, vzdělání, zkušenostem a argumentačním schopnostem, emoční účasti účastníka v řízení (vylučuje-li efektivní obhajobu), významu výsledku sporu pro účastníka řízení (např. finanční nebo sociální dopady), či skutečnosti, že druhá strana sporu je zastoupena advokátem (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 3849/11, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, č. j. 22 Cdo 2662/2015). Při posouzení naplnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů přitom není rozhodné, zda účastník žádá o ustanovení zástupce v řízení sporném, nesporném, exekučním či jiném upraveném v zákoně o zvláštních řízeních soudních (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, uveřejněné pod číslem 109/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pouhá okolnost, že účastník řízení (osoba bez právního vzdělání) sám reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a snaží se v řízení hájit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1819/2015).

Z obsahu spisu je zřejmé, že zdravotní stav žalovaného je špatný, v řízení sice není nečinný, reaguje na výzvy soudu, avšak z obsahu jeho podání vyplývá, že jeho tvrzení a argumentace nejsou přiléhavá, v řízení jde o otázku dalšího užívání bytu, v němž žalovaný uspokojuje svou potřebu bydlení a výsledek řízení tak pro něj má zásadní význam.

Judikatura dovolacího soudu (srovnej např. výše citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1819/2015) formulovala a odůvodnila závěr, že ochrana zájmů účastníka řízení, u něhož jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, si zpravidla vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, nejde-li o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z výše uvedených okolností nevyplývá, že v posuzovaném případě by byl dán výjimečný důvod se od tohoto pravidla odchýlit.

Protože napadené usnesení odvolacího soudu není správné a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, změnil Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle § 243d písm. b) o. s. ř. tak, že žalovanému ustanovil k ochraně jeho práv zástupce z řad advokátů, kterého vybral z příslušného seznamu advokátů.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se končí řízení, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 17. ledna 2017

JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu