26 Cdo 1625/2015
Datum rozhodnutí: 17.09.2015
Dotčené předpisy: § 107 o. s. ř.



26 Cdo 1625/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu Doc. JUDr. Věrou Koreckou, CSc., ve věci žalobce V. G., P., zemřelém dne 16. 6. 2015, proti žalovaným 1) T. Ch. , P., a 2) J. C. , tamtéž, zastoupeným JUDr. Mgr. Karlem Horákem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Poříčí 12, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 22 C 247/2013-87, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2014, č. j. 25 Cdo 298/2014-114, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .

O d ů v o d n ě n í:

Žalovaní podali dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 9 2014, č. j. 25 Cdo 298/2014-114.
V průběhu dovolacího řízení dovolatelé oznámili, že žalobce zemřel a uvedli výslovně, že dovolání berou v plném rozsahu zpět.
Nejvyšším soudem jako soudem dovolacím bylo zjištěno ze zprávy JUDr. Zdeňky Procházkové, notářky se sídlem Praha 1, Spálená 29, že byla pověřena projednáním dědictví po žalobci, který dne 16. 6. 2015 zemřel. Rovněž tak k výzvě soudu sdělila, že dle protokolu o předběžném šetření sepsaného se synem zůstavitele (jediným v úvahu přicházejícím zákonným dědicem), žil žalobce v bytě, jehož nájem byl žalovanými vypovězen, sám.
Podle § 107 odst. 1 věty první o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.
Podle § 107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
Podle § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Protože podle § 243b o. s. ř. platí § 107 o. s. ř. přiměřeně pro řízení u dovolacího soudu, zabýval se Nejvyšší soud tím, zda v dovolacím řízení lze po smrti původního žalobce pokračovat s jeho procesním nástupcem, a dospěl k závěru, že tomu brání povaha věci.
Právní následky smrti nájemce upravuje ustanovení § 2279 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., odchylně od dědické posloupnosti. Citované ustanovení se však v souzené věci neuplatní, neboť jak vyplývá z výše uvedeného žil žalobce v bytě sám a není zde osob, na něž by mohl nájem přejít.
Nejvyšší soud proto pro nedostatek podmínky řízení dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 1 věta první, § 107 odst. 5 věta první, § 243b, 343f o. s. ř.), aniž mohl rozhodovat o procesním úkonu žalovaných. K rozhodování o soudním poplatku je příslušný soud prvního stupně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. září 2015

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu