26 Cdo 1398/2015
Datum rozhodnutí: 23.09.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 706 obč. zák.



26 Cdo 1398/2015 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) Ing. E. Š. , P., b) Ing. R. Š. , P., zastoupených Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem v Praze 5, Lamačova 824/9, proti žalovaným 1. M. K. , L. a 2. P. V., P., zastoupeným Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem v Chrustenicích 208, o zaplacení částky 203.531 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 9 C 307/2010, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2014, č. j. 30 Co 345/2014-359, takto:

I. Dovolání se odmítá . II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.452 Kč k rukám Mgr. Milana Edelmanna, advokáta se sídlem v Chrustenicích 208, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í :
Žalobci napadli dovoláním rozsudek odvolacího soudu v části, v níž potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 4. 2014, č. j. 9 C 307/2010-220, kterým zamítl žalobu na zaplacení částky 177.045 Kč s úrokem z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení, a v části, v níž rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalobců (k němuž se žalovaní vyjádřili) Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen o. s. ř. (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) odmítl, neboť odvolací soud posoudil všechny rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou judikaturou, od níž není důvod se odchýlit a jeho rozhodnutí ani nespočívá na otázce, která by dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena.
K otázce opuštění společné domácnosti nájemcem a posouzení jeho jednání jako právního úkonu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1980/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2000, pod číslem 37, rozsudek ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 26 Cdo 1731/2008. Otázkou důkazního břemene ohledně splnění podmínek přechodu práva nájmu bytu se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2000, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2003, pod číslem 19, ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 26 Cdo 923/2009. Účinky tzv. koncentrace řízení se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněném pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Námitkami, jimiž zpochybňují dovolatelé správnost skutkových zjištění (k otázce náhrady škody), navíc uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí)

V Brně dne 23. září 2015


JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu