26 Cdo 1280/2001
Datum rozhodnutí: 29.11.2001
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 1280/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně M. K., proti žalovanému J. K., o zrušení práva společného nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 11 C 29/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. března 2001, č.j. 26 Co 25/2001 - 46, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 27. června 2000, č.j. 11 C 29/2000 31, zamítl návrh žalobkyně na zrušení práva společného práva nájmu bytu č. 13 o velikosti 3+1, I. kategorie, v 1. podlaží domu č.p. 1926 v Nymburce a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. března 2001, č.j. 26 Co 25/2001 - 46, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 28. března 2001.

Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze podala žalobkyně dne 25. května 2001 dovolání. Dovolatelka s tímto rozhodnutím nesouhlasí a požaduje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, a aby věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému dovolání nevyjádřil.

Toto dovolání je opožděné.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona (t.j. přede dnem 1.ledna 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jak vyplývá z dosavadního průběhu řízení, i ze samotného napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze, pak uvedené rozhodnutí bylo s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. již uvedené novely občanského soudního řádu, vydáno podle dosavadních právních předpisů, neboť jím přezkoumávaný rozsudek soudu prvního stupně byl vydán před účinností novely občanského soudního řádu. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací, věc projednal a rozhodl podle znění občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") účinného do 31. prosince 2000.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věta první občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že posledním dnem lhůty k podání dovolání proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně bylo pondělí dne 30. dubna 2001 (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže však žalobkyně svoje dovolání podala až dne 25. května téhož roku, učinila tak opožděně. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než podané dovolání z tohoto důvodu odmítnout (§ 243b odst. 4 ve spojení s § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením (§ 243b odst. 4 ve spojení s § 224 odst. 1 , § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, když dovolatelka neměla se svým dovoláním úspěch, zatímco žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2001

JUDr. Pavel Pavlík , v.r.

předseda senátu