26 Cdo 1253/2001
Datum rozhodnutí: 04.09.2001
Dotčené předpisy:




26 Cdo 1253/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně A. M. proti žalovanému E. M., o zrušení práva společného nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 C 22/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. února 2001, č. j. 20 Co 518/2000-41, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. září 2000, č. j. 9 C 22/2000-31, zrušil právo společného nájmu účastníků k bytu o velikosti 1 + 4 s příslušenstvím ve třetím poschodí vlevo domu čp. 428 v Š. ulici v H." (výrok označený jako I.), určil, že výlučnou nájemkyní bytu se stává žalobkyně" (výrok označený jako II.), uložil žalovanému povinnost byt vyklidit do 15 dnů ode dne, kdy mu bude zajištěn náhradní byt (výrok označený jako III.) a rozhodl o soudním poplatku a o nákladech řízení státu a účastníků (výroky označené jako IV., V. a VI.).



K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne ze dne 23. února 2001, č. j. 20 Co 518/2000-41, výrokem označeným jako I. rozsudek soudu prvního stupně, vyjma nenapadených výroků označených jako I. II. a III., zrušil ve výroku označeném jako IV. o soudním poplatku, změnil ve výrocích označených jako V. a VI. o nákladech řízení státu a účastníků, a výrokem označeným jako II. uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení.

Žalobkyně podala dne 9. dubna 2001 osobně u soudu prvního stupně podání, označené jako Dovolání pro placení odvolacího řízení". V tomto podání, které s přihlédnutím k jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 30/2000 Sb. - dále jen o.s.ř.") lze považovat za dovolání proti usnesení odvolacího soudu (jeho výroku o nákladech odvolacího řízení účastníků), žalobkyně (nezastoupena advokátem) sdělila důvody nesouhlasu s výrokem týkajícím se náhrady nákladů odvolacího řízení.

Dne 9. července 2001 vzala žalobkyně dovolání zpět.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) řešil nejprve otázku, zda o dovolání žalobkyně má rozhodnout podle občanského soudního řádu, ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nebo podle občanského soudního řádu, ve znění po uvedené novele. Pro odpověď na tuto otázku bylo podstatné, že soud prvního stupně vydal své rozhodnutí dne 27. září 2000. Odvolací soud sice o odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl až dne 23. února 2001, avšak s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. je musel projednat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu, ve znění před 1. lednem 2001. Bylo-li napadené usnesení odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle občanského soudního řádu, ve znění před 1. lednem 2001), dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. - dále opět jen o.s.ř." (srov. Část dvanáctou, Hlavu první, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.).

Podle § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. vezme - li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.

Vyplývá - li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, rozhodl dovolací soud v důsledku zpětvzetí dovolání tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a skutečností, že žalovanému v řízení o dovolání žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalobkyni právo, nevznikly.



Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. září 2001



JUDr. Miroslav F e r á k, v.r.

předseda senátu