26 Cdo 1046/2006
Datum rozhodnutí: 25.05.2006
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.





26 Cdo 1046/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně O., a. s., proti žalovanému Z. S., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 C 82/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. října 2004, č. j. 42 Co 225/2004-113, takto:


I. Dovolací řízení se zastavuje.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. října 2004, č. j. 42 Co 225/2004-113, potvrdil rozsudek ze dne 26. listopadu 2003, č. j. 18 C 82/2002-82, jímž Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost vyklidit do patnácti dnů od právní moci rozsudku byt č. 7, I. kat., o velikosti 1+1 s přís., v domě č. p. 1529, v O. , a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků a státu.


V podání ze dne 28. ledna 2005 označeném jako odvolání žalovaný (nezastoupen advokátem) vyjádřil nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu.


V podání doručeném soudu prvního stupně dne 23. března 2006 žalovaný uvedl, že již nebude podávat dovolání proti rozsudku Krajského soudu č. j. 42 Co 225/2004-113 ze dne 7. 10 2004 z osobních důvodů .


Podle čl. II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 7. října 2004, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen o.s.ř. ).


Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v podání doručeném soudu prvního stupně dne 23. března 2006 dal žalovaný nepochybným způsobem najevo, že netrvá na tom, aby se jeho podáním ze dne 28. ledna 2005 dovolací soud věcně zabýval; jde tedy vzhledem k obsahu podání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) o zpětvzetí dovolání.


Podle § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.


Vyplývá-li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, dovolací soud dovolací řízení v dané věci zastavil.


Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo vůči žalovanému, který zavinil zastavení dovolacího řízení.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 25. května 2006


JUDr. Miroslav F e r á k , v. r.


předseda senátu