26 Cdo 1014/2005
Datum rozhodnutí: 18.05.2005
Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




26 Cdo 1014/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně S. K., zastoupené advokátem, proti žalované M. B., o zaplacení částky 26.094,60,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 650/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. února 2004, č.j. 5 C 650/2003-37, takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mělníku (soud prvního stupně) rozsudkem pro uznání ze dne 11. 2. 2004, č.j. 5 C 650/2003-37, uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku 18.094,50 Kč s příslušenstvím v rozsudku specifikovaným do 1 měsíce od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.

Žalovaná nezastoupena advokátem podala k poštovní přepravě dne 28. 4. 2004 podání adresované Krajskému soudu v Praze a označené jako mimořádný opravný prostředek proti shora označenému rozsudku soudu prvního stupně, v němž vyjadřovala nesouhlas s tím, že jí bylo uloženo zaplatit celé dlužné nájemné najednou a též poplatek z prodlení, poukazovala na okolnosti vzniku dluhu a na své sociální poměry a domáhala se zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Soud prvního stupně přípisem ze dne 8. 7. 2004 sdělil žalované, že proti jeho výše citovanému rozsudku není možné podat mimořádný opravný prostředek. Na základě pokynu Krajského soudu v Praze soud prvního stupně vyzval žalovanou přípisem ze dne 12. 4. 2005 ke sdělení, zda proti citovanému rozsudku chtěla podat odvolání nebo dovolání.

Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 19. 4. 2005 žalovaná sdělila, že rozsudek byl dle jejího názoru nespravedlivý a jednostranný a nebylo proti němu odvolání , proto žádá o dovolávací řízení . Dále v podání znovu vylíčila důvody svého nesouhlasu s napadeným rozsudkem.

Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (§ 201 o.s.ř.). Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který tak podle § 104 odst. 1 a § 243c odst. 1 o.s.ř. musel vést k zastavení řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. února 2004, č.j. 5 C 650/2003-37.

Z uvedeného pak rovněž vyplývá, že pokud se žalovaná domnívá, že proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně nebylo možné podat odvolání, a že tedy způsobilým prostředkem ke zrušení takového rozsudku je dovolání, je takovýto názor mylný. Jestliže ve věci nerozhodoval odvolací soud (ať již proto, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nebylo přípustné, anebo proto, že nebylo v zákonné lhůtě k tomu oprávněnou osobou podáno), nepřichází dovolací přezkum Nejvyšším soudem vůbec v úvahu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 větu první o.s.ř., a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo proti žalované, která z procesního hlediska zavinila zastavení řízení.



Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. května 2005



JUDr. Miroslav F e r á k , v. r.

předseda senátu