25 Nd 391/2013
Datum rozhodnutí: 29.01.2014
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.



25 Nd 391/2013
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. V. K. , zastoupeného Mgr. Jakubem Vepřkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Tyršova 1714/27, proti žalované T. R. , zastoupené JUDr. Věrou Zahradníkovou, advokátkou se sídlem v Třinci, 1. máje 540, o 184.305,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 312/2007, o návrhu žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř., takto:

Věc, vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 312/2007, se nepřikazuje podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

O d ů v o d n ě n í :


U Okresního soudu ve Frýdku-Místku je pod sp. zn. 16 C 312/2007 vedeno řízení, v němž se žalobce domáhá po žalované zaplacení 184.305,52 Kč s příslušenstvím za opravu jejího vozidla.

Dne 23. 12. 2013 byl Nejvyššímu soudu předložen Okresním soudem ve Frýdku-Místku spis sp. zn. 16 C 312/2007 spolu s návrhem žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4, který je odůvodněn změnou trvalého bydliště žalované.

Žalobce ve vyjádření označil návrhy žalované za nedůvodné, obstrukční a nesouhlasí s nimi.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o.s.ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o.s.ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Podle citovaného ustanovení mohou být důvody vhodnosti různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem.

Samotná okolnost, že účastník řízení (žalovaná) má v současné době bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Pokud je to pouze vzdálenost procesního soudu od místa současného bydliště, pro kterou se žalovaná nemůže jednání zúčastnit, má soud dostatek procesních prostředků (provedení dožádaných úkonů, zastoupení účastníka, apod.), jak žalované výkon jejích práv v řízení zaručit.

Za situace, že žalobce s návrhem nesouhlasil a že délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4, který by se nutně musel od počátku s projednávanou problematikou seznamovat, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci. V tomto směru se situace nemění oproti stavu, za nějž Nejvyšší soud již dříve rozhodoval o návrhu žalované na přikázání téže věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a kdy návrhu usnesením ze dne 13. 3. 2013, č. j. 25 Nd 358/2012-358, vzhledem k jeho neopodstatněnosti rovněž nevyhověl.

Nelze-li dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle § 12 odst. 2 o.s.ř., Nejvyšší soud návrhu žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle ustanovení § 12 odst. 2 a 3 o.s.ř. nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. ledna 2014

JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu